Kuchař ve vestě s kapsami
Kdybychom měli jmenovat nejvýraznější světovou kuchařskou osobnost dneška, byl by to bez debat americký šéfkuchař španělského původu José Andrés
Ani ne tak pro jeho 19 restaurací, televizní show nebo michelinská ocenění, která určitě zaslouží obdiv. Ale spíš pro kuchyň s pomyslným číslem 20: World Central Kitchen, organizaci pomáhající nasytit lidi v místech humanitárních katastrof. Jakmile uslyšíte ve zprávách, že někde běsnil hurikán, můžete vzít jed na to, že během pár hodin uvidíte v instagramovém vysílání Josého mohutnou postavu oblečenou do terénní béžové vesty s kapsami, jak sugestivně hlásí, že jeho kuchyně je na místě a jeho mexickým, ukrajinským a tak dále (dosaďte sami) přátelům bude pomoženo. To vše zpravidla ještě před tím, než se novináři vůbec zorientují v tom, co se stalo.
Najít jednoduchá řešení
Jak to vlastně celé začalo? Do Ameriky přišel Andrés z rodného Španělska s praxí z proslavené El Bulli, odkud ho – a José se tím skoro pyšní – vyhodil samotný bůh molekulární kuchyně Ferran Adrià. V Americe se úspěšně prosadil a založil rodinu. V roce 2010, když byl se svou ženou na dovolené na Kajmanských ostrovech, vypuklo na blízkém Haiti zemětřesení. José tehdy pocítil potřebu zapojit se do pomoci – a už nikdy nepřestal. S využitím nejprve vlastních peněz a pak zdrojů z Vilcek Foundation (mimochodem nadace emigrantů z tehdejšího Československa, manželů Jána a Maricy Vilčekových) podniká na Haiti první kuchařskou misi. Jak na ni vzpomíná, můžete vidět například v dokumentu Kuchaři bez hranic z roku 2022 hollywoodského režiséra Rona Howarda.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu