Z vedení vládní Pirátské strany musel minulý týden odejít Jakub Michálek, označovaný kolegy i protivníky za jednoho z klíčových politiků partaje a jejího nejvýraznějšího poslance. Piráti ho odvolali po internetu, ve vnitřním stranickém hlasování na návrh řadového člena Dalibora Záhory, kterému se nelíbilo, že Michálek navrhl změny vnitřního fungování odborných oddělení, která mají pirátským politikům vytvářet zázemí. Na Záhorovu stranu se přiklonila ve vyvolaném odvolávacím procesu na pirátském fóru většina z 685 lidí, kteří se hlasování zúčastnili, a 353 hlasů stačilo, aby Michálek skončil v širším vedení strany, v takzvaném republikovém výboru. Piráti mají celkem 1090 členů.
Pochopit, proč je důležitý představitel vládní strany odvolán vlastním členstvem za to, že dá kolegům k uvážení návrh změn, může být pro lidi vně Pirátské strany docela obtížné. V podstatě šlo minulý týden ze všeho nejvíce o vyhřeznutí táhnoucího se neladu mezi dvěma názorovými křídly ve straně. „Část členstva jsou lidé antisystémoví, velmi rovnostářští, kteří vyznávají ideál rovnostářské strany řízené zdola. A druhá část jsou lidé, co mají třeba větší zkušenosti s vedením týmů, organizací, a vidí, že bez efektivního řízení to moc nefunguje. A ty dva týmy se vždycky střetnou, trochu se pohádají, a teď to skončilo Jakubovým odvoláním,“ popisuje člen republikového výboru Pirátů a jihomoravský radní a investor Jiří Hlavenka.
V návrhu Michálka a jeho kolegů z pracovní skupiny šlo o snahu změnit systém, v němž Pirátská strana odborně pracuje. O nutnosti to udělat debatují Piráti periodicky posledních šest let. Zjednodušeně řečeno jde o to, že v Pirátské straně, která si zakládá na přímé demokracii, tedy že o všem rozhodují všichni členové, rozhodují členové v hlasování i o tom, kdo se stane šéfem jednotlivých odborů – například mediálního, technického nebo personálního.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu