Výstava týdne

Zkraje léta jsem v tomto časopise v rubrice Prvních 15 minut psal, že se dá odhadovat, že se s její aktérkou Annou Ruth „brzy setkáme i v některé ze soukromých síní, pro něž jsou nyní přesně tyto podoby současné malby s přesahem tím nejatraktivnějším magnetem“. No, a už je to tady. Ruth dostala příležitost v pražské Karpuchina Gallery, kde se od minulého týdne prezentuje výstavou Elegy of Myrrh, čili Elegie myrhy.

Pro devětadvacetiletou malířku to musí být vzrušující měsíce. Loni oddiplomovala na AVU, před třemi měsíci měla v hlavním městě první samostatnou výstavu v alternativním prostoru Pragovka a nyní se přesunula do samotného centra města, do prodejní galerie s vynikajícím čichem na nové talenty. Velmi krátký odstup od jejího předchozího výstupu, na němž v Pragovce „tančila na krysím ocase“ coby tvůrkyně vlastní výtvarné mytologie, přitom na nových obrazech vůbec není vidět. Nadále se nesou ve svěžím éterickém duchu, jako by nevznikly v časovém presu, ale snesly se do podzemí galerie s charakteristickou cihlovou klenbou z nějakého poklidného bezčasí, v němž se malba 21. století potkává se stovky let starými tématy.