"V ideální společnosti by nikdo neměl zemřít kvůli horku,“ 

řekl listu The New York Times britský klimatolog a ekonom Joan Ballester v souvislosti s výsledky studie, kterou s kolegy publikoval minulý týden v časopise Nature Medicine. Loňská vlna veder si podle ní v Evropě, nejrychleji se oteplujícím kontinentu, vyžádala více než 61 tisíc životů, většinou seniorů starších 80 let. Největší horko oproti normálu tehdy postihlo Francii, Švýcarsko, Itálii a Maďarsko.

Cílem studie bylo zjistit, jak kontinent v tomto dosud vůbec nejteplejším zaznamenaném evropském létě obstál ve světle faktu, že se mu už před mnoha lety dostalo významného varování: během velmi horkého letního období v roce 2003 rovněž zemřely na komplikace spojené s vedrem – kardiovaskulární problémy, dehydrataci, přehřátí a podobně – desetitisíce Evropanů a krize měla být budíčkem. Studie ale naznačila, že přijatá opatření měla jen malý efekt. Zatímco například v USA má klimatizaci kolem 90 procent domácností, v Evropě je to méně než 10 procent.

Letos se navíc sčítají dva trendy: v časech sílících klimatických změn Země vstupuje do období jevu El Niño (jezulátko či chlapeček), který do řady světových oblastí přináší po několik let teplé a suché počasí. Celosvětově jsme tak již zaznamenali vůbec nejteplejší měsíc za dobu měření (červen), nejteplejší týden (první červencový) i nejteplejší den (6. červenec). Vždy jde o hodnoty průměrné teploty za celý svět.