Jsou dva druhy lidí. Jeden na fotbal hledí s despektem a jeho hráče i milovníky považuje za gumy. Já jsem ta guma. A jako mnoho českých gum mám i svůj oblíbený tým v anglické Premier League. Je to severoanglický Newcastle United z města, kde se narodil můj manžel. HWTL je zkratka pokřiku Haway the Lads!, kterým se fanoušci manšaftu zdraví.
Klub se stotřicetiletou historií, která zahrnuje mimo jiné šest ligových titulů, si v posledních letech nevedl dobře. Balancoval na konci ligové tabulky a za posledních patnáct let dokonce dvakrát sestoupil. Bez ohledu na výsledky má však klub vždycky jednu atomovou zbraň, a tou jsou jeho fanoušci. Jak pravil můj tehdy jedenáctiletý syn, který už měl několikaletou zkušenost, je fandění Newcastlu jako droga; víš, že ti to přinese jen utrpení, ale nemůžeš s tím přestat. Po celou dobu té mizerie a frustrace stáli fanoušci při svém týmu, plnili ochozy stadionu St. James a jezdili s ním na zápasy venku. Ani při té nejpotupnější porážce svého týmu nikdy neopustili tribunu.
Teď se jim manšaft odměnil. Po mnoha letech, kdy se vlastník Mike Ashley klub snažil prodat, ho konečně koupili Saúdové. V listopadu 2021, kdy byl Newcastle United v tabulce předposlední, přišel do týmu trenér Eddie Howe. Velmi chytře investoval do nákupu nových hráčů, změnil styl hry, velkým důrazem na fyzičku proměnil hráče na dynamickou a rychle běhající podívanou. A hlavně z nich postavil tým plný prvotřídních fotbalistů, kteří pro manšaft dýchají. Že dokáže Howe ve své svěřence vložit důvěru, ukázal dojemný moment na konci posledního zápasu, kdy premiérově nastoupil teprve sedmnáctiletý Lewis Miley, který prošel klubovou přípravkou – a málem hned skóroval.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu