Po zveřejnění úsporného balíčku se může zdát, že kritika vlády Petra Fialy je teď nová móda. Jenomže uklidňování tím, že profesor politologie není oligarcha, nemůže fungovat donekonečna. Zvlášť když to pro některá témata pomalu vypadá hůř než za Babiše. Například pro boj s korupcí.
Jeden z pilířů protikorupční politiky, který má zajistit ochranu oznamovatelů nekalého, nezákonného nebo neetického dění na pracovišti, tedy zákon na ochranu whistleblowerů, měla Česká republika zavést na základě evropské směrnice do konce roku 2021. Že se tak nestalo, není vina této vlády, která právě tehdy vznikala. Návrh zákona na ochranu oznamovatelů už nicméně existoval a nebyl úplně špatný. Trvalo však další rok a čtyři měsíce, než ho sněmovna odhlasovala – navíc jeho vykostěnou verzi. Za prodlevu nyní České republice hrozí pokuta od Evropské komise.
Zákon, který předložilo ministerstvo spravedlnosti Pavla Blažka a který protlačila ODS spolu s lidovci a některými poslanci opozičního ANO, je pro ochranu whistleblowingu prakticky nepoužitelný. Zmizela z něj totiž povinnost zabývat se podněty od anonymních oznamovatelů. Nepodařilo se ji prosadit ani pro veřejný sektor, natož pak pro firmy. Ba co víc, pokud zákon projde, zruší se nařízení vlády, které umožňuje podání anonymních oznámení na ministerstvech.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Když máte pocit, že se v životě jen plácáte, možná je čas vyrazit za dobrodružstvím
