Stanou se Baxa a Zemanová ústavními soudci?

S nástupem nového prezidenta se všeobecně očekávalo, že problematická pravomoc hlavy státu – nominace kandidátů na Ústavní soud – přestane budit kontroverze.  Naopak: optimisté očekávali věcnou diskusi o tom, koho a proč chceme či nechceme mít v této velmi důležité státní instituci. Minulý týden – po jednání ústavně-právního výboru Senátu, který má před finálním hlasováním senátorů naplánovaným na tuto středu navržené kandidáty doporučit či nedoporučit – se ukázalo, že optimismus nebyl namístě. Problematickým dílkem zde nebyl prezident, ale senátoři. Ze tří nominací doporučili pouze jednoho kandidáta, profesora na pražské právnické fakultě Jana Wintra. Naopak bývalý předseda Nejvyššího správního soudu (NSS) Josef Baxa a bývalá prezidentka Soudcovské unie ČR (nepolitická profesní organizace soudců) a soudkyně na Krajském soudu v Ústí nad Labem Daniela Zemanová ve výboru podporu nedostali.

V odborné veřejnosti to vzbudilo překvapení ze dvou důvodů. Pokud jde o Baxu a Zemanovou, jedná se o logicky vybraná jména – k otázkám justice se vyjadřují celou kariéru, patří mezi nejzkušenější a nejrespektovanější právní osobnosti, a kdyby neseděl na Pražském hradě deset let Miloš Zeman, s největší pravděpodobností by už na Ústavním soudu byli nebo by byli minimálně navrženi. Druhým důvodem je průběh diskuse na výboru a obecně v části konzervativněji naladěného Senátu. Šéf ústavně-právního výboru Tomáš Goláň (ODS) už před hlasováním do médií říkal, že nevěří prezidentem nastavenému procesu výběru a že Baxa se Zemanovou jsou podezřelí, protože se o nich mluvilo ještě dříve, než byli oficiálně navrženi. Na samotném jednání minulý týden vůči Zemanové ani Baxovi nepadly žádné pozornosti hodné kritické výtky ani nečelili zásadním otázkám. V případě bývalé prezidentky Soudcovské unie ČR senátoři namítali, že nemá doktorský titul JUDr. nebo že se příliš orientuje na správní právo, u Josefa Baxy naopak vše probíhalo velice formálně a ani Goláň – který do té doby veřejně ve spojitosti s bývalým předsedou NSS mluvil o pochybnostech, aniž by vysvětlil konkrétně, o co se jedná – nevznesl žádné námitky vůči jeho nominaci. 

Neformální diskuse se členy výboru potvrzují obavy, že výtky kolegů nejsou ani věcného, ani technického rázu. Výběr prý není „dostatečně pestrý“ – což přeloženo znamená, že složení prezidentského panelu i výběr tří kandidátů považují za příliš progresivní. Chybí jim tam „stoupenec konzervativního pohledu“, jak Respektu v minulosti řekl právě Tomáš Goláň, když obhajoval, proč by se dlouholetý vlivný poslanec a jeho stranický kolega Marek Benda mohl bez jakékoli právní praxe a solidního teoretického zakotvení ocitnout na Ústavním soudu (hypoteticky dokonce v čele). Zároveň mezi senátory z ústavně-právního výboru také zaznívá, že s nimi nominace prezident „dostatečně nekonzultoval“. Jestli se trojice kandidátů nakonec stane ústavními soudci, rozhodne plénum Senátu tuto středu. Potřebují k tomu nadpoloviční většinu přítomných senátorů.