Alfa Romeo pro jirkovské policisty

Na jirkovském náměstí, před vchodem do radnice, drží už druhý týden hladovku asi pětačtyřicetiletý muž v džínovém obleku a s čelenkou na hlavě. Člen předsednictva Republikánské strany Československa a poslanec bývalého Federálního shromáždění Josef Krejsa přes den mluví s lidmi, kteří jdou kolem, na noc odjíždí do Chomutova, aby si brzy ráno na stejném místě znovu rozložil židli a plakát s fotografií Miroslava Sládka. Hladovkou chce donutit městské zastupitelstvo, aby přijalo od republikánů „dar“ jirkovské policii: automobil Alfa Romeo. „Jestliže jirkovská radnice auto nepřijme, dotáhnu svoji hladovku až do konce. Ani Sládek mě nepřesvědčí, abych se vzdal,“ říká Josef Krejsa. Lidé, kteří kolem hladovkáře procházejí, si zatím všímají víc Sládkova plakátu než hladovějícího. Ani Romové k němu nejsou agresivní. K zatím jedinému konfliktu mezi Krejsou a starším jirkovským občanem došlo minulou středu. Muž napřahoval na hladovkáře hůl a křičel, že je rasista. Bývalý poslanec se bránil poslaneckým průkazem.

Jirkovští radní o „daru“ jednali naposledy 25. března, kdy definitivně rozhodli, že jej odmítnou. Hlavním důvodem je nesouhlas se Sládkovým prohlášením, že „policisté z Jirkova dostanou Alfu Romeo, protože zlikvidovali nejvíce cikánů“. Podle zástupce starosty nedonutí radnici k přijmutí „daru“ ani Krejsova akce. O případné změně stanoviska by prý radní uvažovali jen tehdy, kdyby M. Sládek svoje slova odvolal. Předseda klubu Republikánské strany Československa v parlamentu Jan Vik však takovou možnost nepřipouští: „Za tím výrokem si stojíme.“ Šéf jirkovské policie Jaromír Kučera si ovšem na rozdíl od radních „velice váží toho, že někdo jiný než město hodnotí příznivě jejich práci“. „Kdyby záleželo jenom na mně, Alfu Romeo bych bral,“ říká Kučera. „Je to hezké auto a je mi líto, že ho nebudeme mít. Musel jsem ale odmítnout i návrh republikánů, že mi ho dají jako osobní dar. Je to škoda. To se stane jednou za život, aby vám někdo nabízel takové auto. Pan Krejsa je podle mě člověk, který má určité přesvědčení a při jeho prosazování nebere ohledy ani na své zdraví.“

Podobně jako jirkovský policejní šéf smýšlejí i jeho muži. „I když to pan Sládek řekl o těch cikánech nešťastně, souhlasíme s tím. Romové nejvíc kradou a jsou nepřizpůsobiví,“ říká Vladimír Šimek, jeden z jirkovských strážníků. Minulou sobotu byl i on mezi strážníky, kteří přišli republikána na dvě hodiny podpořit. Nezapomnělo se přitom ani na skupinové foto deseti jirkovských policistů a čtyř republikánů s hladovkářem uprostřed. Předsedkyně chomutovských republikánů M. Karlíčková, která pravidelně dojíždí Krejsu „morálně“ podpořit, u něho často prosedí celý den. Hladovkář jí dokonce občas půjčuje svou židli a sám sedí na schodech. Paní Karlíčkové se Krejsovo odhodlání líbí. Krejsa zatím prý pije jen vodu s citronem a cukrem a zhubl o dvacet kilo. Hladovět se prý rozhodl sám a jeho strana na to neměla vliv. „Doktor Sládek pouze chtěl, aby se dalo nějakým způsobem najevo, že s rozhodnutím radnice nesouhlasíme. Držet hladovku byl můj nápad,“ říká hrdě. Podle tajemníka radnice pana Formánka je ale Krejsa ve spojení s republikánským „centrem“, s nímž pravidelně konzultuje. Ať už má pravdu Krejsa nebo pan Formánek, jedno je jisté: Sládkova strana se opět dostala do médií a získala možná pár dalších příznivců.