Ministerstvo školství zvažuje inovaci předmětů hudební a výtvarná výchova – mají být rozpuštěny do jednoho uměleckého předmětu. Co vám osobně tyto předměty daly?
Na výtvarku ani na hudebku na základní škole nemám skoro žádnou vzpomínku. Ale byly to právě výtvarno a hudba, které mě zachránily v osobní krizi („takový ty pitomý depky“) v pubertě. Může to být náhoda, nemusí. Filmy, knihy, představení, bez kterých by byl život chudší, byly taky trochu náhody, ale osudové. Protežovat z mnoha uměleckých oborů pouze dva je dnes nepochopitelný přežitek. Aktuální iniciativu MŠMT vnímám jako cestu správným směrem, byť se spoustou otazníků. Mnohem osudovější je ohrožení podílu uměleckých oborů při vzdělávání a učení dětí. V době algoritmů se na náhodu jen hraje a tahle hra náhodným setkáním nepřeje.
Navzdory tomu, že jsem prvních dvacet let strávila v Kyjově, jen díky hudebce znám většinu lidovek. Rovněž mi hudební výchova na ZŠ napravovala studijní průměr i reputaci u učitelů, protože to byl snad jediný předmět, kde jsem měla možnost zaválet a suverénním vokálním projevem přesvědčit laxní učitele, že má moje existence nějaký význam. A jak může být pro mutující chlapce traumatizující zpívat před celou třídou, jsem zjistila taky v hodinách hudebky na druhém stupni – velmi zásadní poznatek! Chodila jsem i do sboru Modráčci, tam jsem se taky naučila spoustu písniček, ale vyhodili mě za kázeňské problémy. Díky výtvarce vím, že neumím kreslit ani malovat (donedávna jsem nevěděla, jaký je v tom rozdíl), naštěstí na nás nebyly kladeny žádné speciální nároky, výborně se tedy ve výtvarce spalo. Jednou jsem omylem vypila tuš.
↓ INZERCE
Do školy jsem chodila na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let v Ostravě a mám pocit, že podle toho výuka i vypadala. Hudební výchovu jsem vždy přetrpěla a na tu výtvarnou si paradoxně vlastně vůbec nepamatuji, neexistuje žádná složka s výkresy z té doby, žádné iniciační dílko. S trochou cynismu lze dodat, že možná i tento učební přístup mě později formoval na mé cestě.
Někdy se mi zdá, že mé děti to budou mít podobně, že se ve výuce obou předmětů téměř nic nezměnilo. Z tohoto důvodu bych určitou transformaci a rozšíření přivítala, ovšem nevím, zda sloučení dohromady je ta správná cesta. Aby nám nakonec nevznikl pověstný dort v hrnci!
Někdy se mi zdá, že mé děti to budou mít podobně, že se ve výuce obou předmětů téměř nic nezměnilo. Z tohoto důvodu bych určitou transformaci a rozšíření přivítala, ovšem nevím, zda sloučení dohromady je ta správná cesta. Aby nám nakonec nevznikl pověstný dort v hrnci!
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc
Mohlo by vás zajímat
Když máte pocit, že se v životě jen plácáte, možná je čas vyrazit za dobrodružstvím
Arthur C. Brooks, The Atlantic•20. 11. 2024