Záhada kazachstánských praček aneb Jak zastavit obcházení ruských sankcí

Vypadalo to jako záhada. Co se mohlo stát v Kazachstánu, že tato dvacetimilionová středoasijská země najednou začala ze zahraničí dovážet několikanásobně více praček než dříve? Mnohé vysvětlí pohled na mapu a na sousedství Kazachstánu s Ruskem, které má kvůli sankcím omezený přístup k západním technologiím. Data ukazující nadprůměrně rychle rostoucí obchod mezi Ruskem a některými jeho sousedy – nejen v případě praček, ale i dalších výrobků – vedou západní země k obavám, že Rusko tímto způsobem sankce obchází. A Evropa i USA se tak snaží vymyslet, jak na jejich dodržování dohlédnout.

„EU zásadně omezila obchod s Ruskem, ale vidíme, že roste náš obchod s některými třetími zeměmi, hlavně s těmi v blízkosti Ruska. Proč najednou potřebují tolik zboží? A zůstává tam všechno, nebo se něco dostane až do Ruska?“ zeptal se v deníku Financial Times řečnicky David O’Sullivan, nedávno jmenovaný zvláštní vyslanec EU právě pro otázku sankcí. Konkrétní země jmenovat nechtěl, není ale příliš těžké přijít na to, koho mohl myslet. 

Například Evropská banka pro obnovu a rozvoj zveřejnila na konci února studii, ve které zkoumá hlavně kotrmelce v obchodních vztazích mezi Ruskem, EU a trojicí postsovětských zemí, zmíněným Kazachstánem, Kyrgyzstánem a Arménií. Všechny tři jsou společně s Ruskem členy Eurasijského ekonomického svazu a při vzájemném obchodování nemusejí platit cla. A jak Evropská banka pro obnovu a rozvoj dokumentuje, po začátku invaze na Ukrajině postupně vzrostl export zboží z Evropy směrem do těchto asijských zemí až o 90 procent v porovnání s předválečnými časy. Zároveň rostou exporty ze všech tří zemí do Ruska, například z Kyrgyzstánu a Arménie až dvojnásobně.