V New Yorku je, jak známo, možné úplně všechno, takže jeho obyvatelé měli například minulé úterý možnost na vlastní oči spatřit krychli ze zlata. Opravdovou, z opravdového 24karátového zlata, o váze 186 kilogramů. Taková krychle nedosahuje ani ke kolenům a vrhá krásné a nečekané odlesky. V Central Parku ležela od rána v tajícím sněhu a lidé byli fascinovaní proměnlivostí barev, hladkými, jakoby tekutými plochami, ostrými hranami. Přibližovali se, okukovali, fotografovali. Abych nezapomněl, fascinovala je také ochranka, která stála opodál. Přece jenom, hodnota čistého kovu takové zlaté krychle překračuje 11 milionů dolarů a to nejsou započteny náklady na roztavení a odlití materiálu nakoupeného u švýcarských bank a zpracovaného zvonařskými mistry v tamních horách.
Upřímně, lidem v přítomnosti zlata vždycky trochu šplouchalo na maják. Měkký a tvárný kov má také své praktické využití, dobře vede i lehké záchvěvy elektrického proudu, takže ho máte nepatrné množství také ve svém mobilu, nekoroduje, a tudíž ho s chutí využívají třeba konstruktéři kosmických lodí. Ze všeho nejvíc ale vždy fascinoval jeho lesk, většina končí v podobě blyštivých šperků. A pak je tu samozřejmě ona abstraktní hodnota promítnutá do kovu lidskou myslí. Zlato je symbol. Právě proto ostatně umělec Niclas Castello zlatou krychli na jediný den v centru světového mamonu nejspíš vystavil. Aby lidé zírali, jak dovedou fascinovaně zírat. Tak trochu na nic a na všechno.
Tedy dílo je prý podstatně…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu