V Česku se za chytrý přístup zhusta považuje opozičnictví
Tento týden odpovídá novinář a spisovatel Martin Groman
1. Které zvíře je podle vás nejvíc „politické“ a proč?
Politika není lov kořisti, i když si ji tak leckdo představuje. Není to ani spokojené kynutí u korýtka, jak jsme to mnohá zvířata naučili. Politika je mimo jiné dovednost prosadit vlastní ideje a cíle, často metodou kompromisu s ostatními. Takové zvíře neznám. Ale třeba je to jen tím, že nejsem biolog.
2. Který politický okamžik vás formoval? (Kromě sametové revoluce)
Konec normalizace s všudypřítomnou ustrašeností a radami „dobře se zapiš“, „nevyčnívej“, „tohle neříkej“, „nikoho neuraz“, „neprovokuj“. Čím dál víc vidím, jak mě to ovlivnilo a jak pozdě se toho zbavuju. Ale zase ta úleva.
3. Jaká je vaše první vzpomínka na politiku?
Nesmyslné rituální sledování Husákových novoročních projevů. Napůl se na to lidé kolem dívali s despektem, ale nevynechali to. Ale byla to politika?
4. Kdy a proč jste plakal kvůli politice?
Nepamatuju si, že bych kvůli politice plakal. Různé mezinárodní i domácí politické hanebnosti mě vedou spíš ke vzteku než k slzám.
5. Které vaše přesvědčení se nesnese se společenskými konvencemi?
Že by prezident neměl sídlit na Pražském hradě. Myslím, že nás to prolnutí krále a demokratického politika mate. A nejen občany, ale i politiky.
6. Kdy jste poprvé pocítil, že jste mocný?
…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu