Krása amerického chaosu
Proč letošní olympiáda v Číně nemá čím oslnit svět
V těchto dnech jsme svědky příběhu o dvou olympiádách. Vzpomínáte ještě na olympijské hry 2008 v Pekingu? Čína tehdy oslňovala svět svými ekonomickými možnostmi a technologickou vyspělostí, odhodlána okouzlit a inspirovat. Titulky novin v zemích jako Austrálie, Velká Británie nebo Spojené státy pěly chválu. „Dokonalých deset bodů pro Peking,“ hodnotil tehdy deník Sydney Morning Herald zahajovací ceremoniál. Londýnský Evening Standard událost popsal jako „počátek nové éry čínské velkoleposti, jehož byli přitakávajícími svědky lídři prakticky z celého světa“. A skutečně, George W. Bush, první americký prezident, který se vypravil na olympijské hry do cizí země, vyprávěl novinářům, že hry v Pekingu „překonaly jeho očekávání“.
Srovnejte si to s pekingskou zimní olympiádou, jež začala minulý týden. Stejné země, tedy Spojené státy, Británie a Austrálie, oznámily s ohledem na porušování lidských práv politický bojkot. Her se neúčastní jediná hlava významné západní země. Hvězdou představení bude stále bližší spojenec z Moskvy a satrapa Vladimir Putin. Samotná událost se odehrává bez obvyklých nadšených davů a olympijského povzbuzování. Cestovat do Číny je kvůli epidemickým opatřením prakticky nemožné a čínská vláda brání v návštěvě většině svých obyvatel, což znamená, že sportoviště se prakticky proměnila v televizní studia, z nichž se vysílají sportovní soutěže konané před prázdnými tribunami.
Hrozba číslo jedna
Situace spojená s pandemií covidu-19 je metaforou…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu