Se smetánkou je to jednodušší
S výzkumnicí Janou Strakovou o tom, proč jsou mezi českými školami tak propastné rozdíly
Existují data o tom, kolik rodičů před zápisem naoko mění trvalé bydliště svých dětí kvůli tomu, aby mohly chodit do jiné než spádové, tedy státem určené základní školy?
Taková data nemáme a získat je asi ani není možné. Podle mě má spíše cenu zabývat se kontextem. Proč se to děje? Co je to za fenomén?
Některé školy otevřeně mluví o tom, že rostoucí část jejich žáků je v místě školy přihlášena pouze v době zápisu, ačkoli reálně bydlí někde jinde. Například pražská základní škola Londýnská je tím známá. Kdyby to řekly všechny, tak by se to dalo spočítat…
Londýnská je výjimečná v tom, že její ředitel je otevřený, ale řada ředitelů o tom nebude chtít mluvit a budou se tvářit, že o tom nevědí. Stejně tak i zřizovatelé, tedy obce, jsou rádi, že rodiče, kteří mají potřebu pro děti získat kvalitní vzdělání, si to nějak zařídí a nebudou je obtěžovat tím podstatným. Tedy že by kladli nároky na zlepšení všech škol.
Podle ředitelů pražských škol se zdá, že fenomén sílí. Zatímco před pěti lety se na nějakou oblíbenou školu falešně přihlásilo za rok třeba jedno dítě, dnes je jich deset, jinde je to ještě výraznější nárůst.
Kupování falešné adresy kvůli vysoce žádané škole je jen extrémní projev širšího trendu, který sledujeme už delší dobu. Jde o rostoucí potřebu rodičů vybírat si pro své děti základní školu. V letech 2009 a 2014 jsme dělali výzkum, v němž jsme pokládali…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu