Jak se cizí slova zabydlují v češtině

Pokaždé když se v češtině objeví nové cizí slovo, chvíli trvá, než se jeho podoba ustálí. Například když se před dvěma lety začal z Číny přes italskou Lombardii šířit po Evropě a do zbytku světa nový koronavirus, jedním z nejfrekventovanějších slov toho roku pak byl název pro onemocnění, jež tento zákeřný virus způsobuje – covid-19.

V českých médiích se zpočátku tenhle výraz vyskytoval v několika podobách: COVID-19, covid-19, Covid-19, covid 19 či covid19. Která varianta se nakonec ujala, dnes už víme, především kvůli tomu, že covid-19 zatím z našich životů nezmizel. Zajímavé je i to, že na jaře 2020 jasně převažovala v médiích nesklonná podoba: „pandemie covid-19“, „boj s covid-19“ atd. Po pár týdnech se ale nejprve v mluvených projevech a poté i v psaných jednoznačně prosadilo skloňování („boj s covidem-19“) a dnes už je tato varianta podle Internetové jazykové příručky jediná správná.

Do češtiny však neustále proniká spousta cizích slov, aniž by byla doprovázena tak tragickou událostí, jakou je pandemie infekční choroby. Někdy stačí název zahraniční firmy – třeba když se Mark Zuckerberg nedávno rozhodl, že firmě, která zastřešuje Facebook, ale také Instagram, WhatsApp či Oculus, dá nový název – Meta.

Některá média se s otázkou, zda skloňovat, či neskloňovat tento název, vypořádala tak, že jej spojila s opěrnými obecnými jmény typu „firma“ nebo „společnost“, například „logo společnosti Meta“. To je však příliš dlouhé a zejména do zpravodajských textů se…