Česko koláčové
Koláče, buchty, táče a další sladkosti jsou největší kulinární pýchou krajů českých, moravských i slezských. Jinde takovou lahodnou rozmanitost budete hledat jen těžko.
Jsou-li zdejší kraje něčím kulinárně pozoruhodné, je to sladké. Buchty, rohlíčky, peciválky, koláče, měchury… Celá mapa se z těch regionálních sladkostí dá sestavit. Pokud jde o suroviny, lze zdejší koláčovo-buchtové pole rozdělit do čtyř kvadrantů, kterými jsou: mák, tvaroh, ořechy a ovoce.
Cestu sladkým Českem začněme na západě, jen tam se totiž vyskytuje pečivo zasahující do všech čtyř kvadrantů. Chodské koláče patří k těm nejzdobnějším: ornamenty tvoří proužky máku, krucánky tvarohu, vlnovky zavařenin a obliny z ořechů. Vyskytují se ve dvou variantách – u horských koláčů jde zdobení rovnou na těsto, dolské se nejprve mažou tvarohem a na něj se nanáší ostatní. Oba druhy mají třeba v pekárně Marie Vondrovicové v Bořicích u Domažlic.
Do nejzápadnější části české sladké mapy patří ještě jedna položka, a to měchury. „Tvar mají vždy čtyřhranný, ale velikost různou. Vejdou-li se jen dvě na pekáč, říká se jim cihlové,“ píše Marie Úlehlová-Tilschová ve svém spise Česká strava lidová.
Blbouni z roviny
Severozápad republiky si příliš kulinárního svérázu nezachoval, na Liberecku se občas peče cvibak. Tyhle sladké suchary k čaji se mažou marmeládou nebo obalují v cukru. Jsou to vlastně příbuzní lomnických sucharů podávaných v cukrovém kožíšku. Ty nás geograficky posouvají do Podkrkonoší. Tam sousedí s peciválky zalévanými řepným sirobem (cukrová řepa nakrájená na plátky se dlouze vaří, výsledná tekutina se pak zredukuje dohusta), hořickými trubičkami a…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu