Vladimiru Putinovi se na Ukrajině nepodařila řada věcí: nedobyl Kyjev, jak chtěl, nezískal ani Donbas, jak chtěl, a teď dokonce jeho armády ustupují, což rozhodně nechtěl. K neúspěchům Putinovy invaze dosud patřila i zdrženlivost běloruského diktátora Aljaksandra Lukašenky v zapojování svých vojáků do přímého boje, jak po něm Putin vyžadoval. Lukašenka, který nedávno jen s ruskou pomocí potlačil masivní společenské protesty proti své diktatuře, teď složitě lavíroval mezi dvěma hrozbami: vyhoví-li Kremlu, vzbouří se proti němu veřejnost a část vojáků, kteří jít do války nechtějí, a nevyhoví-li mu, Putin ho smete.
Jako východisko zvolil Lukašenka středovou pozici – ruskou armádu nechal vstoupit na běloruské území, nechal tam navézt její zbraně a umožnil odsud ostřelovat a vraždit Ukrajince, žádný jeho muž však zároveň na ukrajinskou frontu fyzicky neodešel. S postupující ukrajinskou ofenzivou se ovšem znovu začaly objevovat zprávy, že Lukašenka se dostává pod stále větší Putinův tlak, a je možné, že pro zdar ruské války nakonec udělá víc, než by si přál.
Jak uvedl generál Oleksij Hromov z ukrajinského generálního štábu, Ukrajina má poznatky, že roste nebezpečí ruského útoku na ni právě z Běloruska, mohli by se do něj zapojit i někteří tamní vojáci. Cílem by mělo být odstřihnutí Kyjeva od zásobovacích tras, kterými Západ dodává na Ukrajinu zbraně, jde především o oblast u polských hranic. Kdyby k tomu došlo, otázkou je, co by to znamenalo pro další průběh války.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu