Íránky se bouří dál, brutalitě navzdory
Protesty stále nemají vůdce ani jasný cíl. To neznamená, že nemohou uspět.
Protesty v Íránu neutuchají. Vedou je ženy. Strhávají si šátky z hlavy, pálí je, některé si veřejně nechávají stříhat dlouhé vlasy. Mediální obrazy jsou silné, atmosféra podle všeho podvratná, výbuch hněvu mohutný – k podobným protestům je uvnitř íránského státu zapotřebí pořádná odvaha. Podle údajů oficiálních íránských médií zahynulo při střetech s pořádkovými silami do čtvrtka minulého týdne 41 protestujících, neoficiální zdroje zmiňují dvojnásobný počet. Věznice se plní.
Nikdo nikdy neví, co zafunguje v nespokojené společnosti jako rozbuška. Smrt mladé Kurdky Mahsy Amíní, která se prohřešila v ulicích Teheránu tím, že si nestáhla šátek dostatečně nízko do čela, a policie ji zbila tak, že upadla do kómatu, nebyla první. Pravdou ale je, že dotěrnost íránské mravnostní policie poslední dobou roste s tím, jak konzervativní část vládnoucího establishmentu obsazuje stále další mocenské pozice. Írán stagnuje ekonomicky, na čemž mají svůj podíl také americké sankce, které uvalil bývalý prezident Donald Trump. Írán čelí vlnám sucha, pod jehož tlakem kolabuje tamní zemědělství. V Íránu, pokud nepatříte k mocenské a ekonomické elitě Revolučních gard nebo duchovenstva, není mnoho důvodů k životnímu optimismu.
Je tedy možné, že brutální smrt Mahsy Amíní vyvolá skutečně bouři, jež povede k zásadní změně poměrů uvnitř teokratického režimu? Někteří analytici tvrdí, že nepokoje jsou opravdu nebývale rozsáhlé. Nová je také motivace, nikoli v první řadě politická, jako když se v roce…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu