Baťovy jaderné cvičky
Bude-li si chtít atomová energie alespoň udržet svůj význam, musí přijít s novou a levnější technologií
Ve Finsku se v prosinci rozběhl nový blok jedné ze dvou zdejších jaderných elektráren – Olkiluoto 3. Obří reaktor zatím pracuje ve zkušebním režimu, do sítě by měl začít dodávat proud koncem ledna a v červnu by se měl rozjet na plný výkon. Finský jaderný průmysl označil spuštění za historický krok k ochraně klimatu, ale média připomněla, že projekt startuje s třináctiletým zpožděním a náklady vzrostly oproti původním plánům skoro třikrát. S finální cenovkou 8,5 miliardy eur (téměř 210 miliard korun) jde podle kritiků o druhou nejdražší stavbu historie – po hotelovém komplexu v Mekce.
Velká stavba odstartovaná již v roce 2005 se neustále prodražovala a provázely ji odklady, technické problémy i soudní spory. Jeden člen stavebního konsorcia, Siemens, mezitím jadernou energii zcela vzdal a druhý, Areva, upadl v polovině minulé dekády do insolvence. Osud plánů na stavbu případných dalších finských reaktorů je nejistý. Příběh je pro současnou situaci kolem jádra charakteristický, něco se však v dosavadní debatě změnilo.
Vlády si postupně uvědomují, že klimatické závazky, o nichž skoro 30 let vyjednávají pod hlavičkou OSN, nejsou jen rétorickým cvičením, ale nastal nejvyšší čas začít je plnit. Vyspělé země by měly dospět ke klimatické neutralitě, stavu, kdy nebudou zatěžovat atmosféru skleníkovými plyny, již kolem roku 2050, rozvojové krátce poté. I proto se znovu diskutuje, jakou roli v tom může sehrát již odepisovaná jaderná energie. Ve světovém mixu stále reprezentuje…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu