Sedmdesátitisícová demonstrace proti vládě Petra Fialy na Václavském náměstí v Praze dala počátkem září plně najevo, že se v české společnosti „něco“ děje. Vzhledem k okolnostem je to přirozené a klid byl vlastně něco podivného: kousek od hranic zuří válka, která se nás bytostně dotýká, ceny energií a potravin letí vzhůru a blíží se zima, která naši připravenost na možné komplikace reálně otestuje. V protestu však kromě očekávatelného tlaku na vládu, aby víc přemýšlela o pomoci chudnoucím domácnostem, silně zazněl i jiný tón: výzva, aby Česko přestalo s podporou Ukrajiny, protože to dráždí Kreml a způsobuje nám to ekonomické potíže. Vzhledem k velikosti demonstrace tak vznikla otázka, zda česká veřejnost nezačíná pod vidinou nastupujících trablů opouštět svoji dosavadní vstřícnost k bránící se Ukrajině a nemění postoj k nedalekému konfliktu.
Aby nás to nepoškodilo
„Dnešním tématem číslo jedna u veřejnosti už není válka na Ukrajině, ale obecně zdražování, které se ve společnosti nyní skloňuje především v souvislosti s růstem cen energií,“ říká sociolog a ředitel ústavu STEM Martin Buchtík, který má v rukou nejnovější data mapující tyto nálady. Společnost podle něj tuší, že se v budoucnu už nebudeme mít lépe, protože ceny roku 2022 se stanou novým standardem a nyní se jen bráníme, aby v příštích měsících zůstaly stejné a nedošlo k dalšímu nárůstu.
Zároveň s touto proměnou priorit, jejíž počátky Buchtík datuje někam k přelomu dubna a května, postupně klesala…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Když máte pocit, že se v životě jen plácáte, možná je čas vyrazit za dobrodružstvím
