Před pražským magistrátem na Mariánském náměstí nemůže být kvůli památkářům vysázeno více stromů, protože tu dříve „nebyly a kazily by historický ráz“, povzdechl si minulý týden na Twitteru primátor Zdeněk Hřib. A dodal, že to je v době klimatické krize „cesta do pekla“. Národní památkový ústav informaci vzápětí korigoval. Opravdu sice redukoval plánovaných šest stromů na tři, ale zároveň odsouhlasil výsadbu celého stromořadí v nedaleké Kaprově ulici, kde má vhodnější podmínky pro růst, konkrétně více místa pro kořeny. Co památkáři už nedodali, je fakt, že ke kompromisnímu polovičatému řešení je donutila až žaloba, kterou na státní úředníky podalo hlavní město.
Nejde však jen o Prahu. V Olomouci se kvůli pečovatelům o naše kulturní dědictví nesměly vysadit stromy na Horním náměstí, i když tam ještě v minulém století byly. A Třebíč dokonce nedávno přišla o dotaci 750 tisíc korun od ministerstva kultury, které ji tak na výzvu památkového ústavu potrestalo za to, že oproti dohodě vysadila na Karlově náměstí o deset stromů navíc.
V Českých Budějovicích na to proto šli oklikou. Když jim byla zakázána výsadba na náměstí Přemysla Otakara II., umístili na něj letos šestnáct stromů v obřích květináčích. Stát zde budou maximálně pět let, až vyrostou, budou se muset přesadit někam jinam do země a místo nich se dají do kontejnerů stromy nové. Podobné, byť mnohem komornější květináčové řešení nakonec zvolili i konšelé ve zmíněné Olomouci.
Na konzervatismus památkářů se nadává…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu