Kultura/mix

DĚLNÍCI KULTURY

Strážci morálky přísahající na negativní vliv médií by měli zbystřit. Beavis a Butt-Head, dva asociální, hloupí, apatičtí, sebedestruktivní, sebestřední animovaní výrostci se zálibou ve vandalismu a metalu (a amatérští hudební kritici k tomu) jsou zpět na scéně v pokračování série Beavis a Butt-Head. V devadesátých letech byla show zrozená v hlavě Mika Judge na jednu stranu pionýrská v animaci pro dospělé. Na stranu druhou ji američtí senátoři citovali jako exemplární příklad společensky nebezpečné televize propagující násilí. Beavisova pyromanie – soustředěná do hlášky „Oheň!“ – podle nich měla navádět mladé diváky k zapalování vlastních domovů. Do hledáčku kritiků se Beavis a Butt-Head dostali i proto, že v jeden moment byli nejsledovanějším pořadem na domovské MTV a od premiéry v roce 1993 se proměnili v kulturní fenomén.

Lehce fyzicky a těžce mentálně zdeformovaní středoškoláci, nekorektní do morku kostí, představovali antitezi mediálně poučených, inteligentních a ironických zástupců generace X. Čas trávili buď sledováním a nejapným komentováním videoklipů, nebo poflakováním a otravováním okolí stupidními eskapádami, v nichž se míchaly vandalismus, ignorance, krutost a naprostý nezájem o okolní svět. Kdyby věděli, co ta latinská slova znamenají, mluvili by o sobě jako o mizantropech a nihilistech. Násilí přitom páchal Butt-Head i na svém kamarádovi, kterého neustále ponižoval a tyranizoval. Vedle násilí bez následků…