Posvátné i diskriminované

Nad asfaltem se tetelící horký vzduch plný smogu náhle rozvibruje duté tlesknutí. Vychází z dlaní pomalovaných květinovými ornamenty. Mezi jednotlivými prsty čouhají pečlivě seřazené bankovky a zpod závoje volně přehozeného přes hlavu vykukuje značně nalíčený obličej mladé ženy. Přichází k jednomu z aut stojících v koloně na červené, duté tlesknutí se ozve znovu, načež boční okýnko pomalu sjíždí dolů. Objeví se ruka s dvacetirupiovou bankovkou. Tu žena se samozřejmostí převezme, několikrát s ní ladně obkrouží čelní sklo, zasune ji k dalším bankovkám mezi prsty a poděkuje. V tu chvíli něco nesedí. Subtilní žena má totiž nezvykle hluboký, dalo by se říct až mužný, hlas. Je to totiž hidžra.

Hidžry jsou svébytnou skupinou indické společnosti, která se vyznačuje vlastními normami nebo striktně hierarchizovaným vnitrokomunitním systémem. V Indii jsou často označovány jako třetí pohlaví nebo osoby, které nejsou ani mužem, ani ženou. V našem kontextu bychom je nazvali transgender lidmi. V Indii se však pojem hidžra vyznačuje kumulací dalších sociokulturních a náboženských významů. Lidé věří, že jsou v propojení s některými božstvy, a tudíž mají magickou moc. Už odpradávna si k nim proto lidé chodí pro požehnání. Dodnes nesmějí chybět při svatbách či narození dětí. Ne všem je však toto výsadní postavení z různých důvodů umožněno a mnohé tak dnes žehnají na semaforech, což hraničí s žebrotou.

„Když jsem rodičům řekla, že jsem hidžra, tak mě zmlátili a vyhodili z domu,“ popisuje…