Malý happy end

Světovými médii minulý týden prolétla zpráva, podobně stručná a nenápadná jako tato glosa. Řecko předčasně splatilo všechny své dluhy u Mezinárodního měnového fondu (MMF). Tak moment – krize, která před zhruba deseti lety napínala pozornost Evropy a hrozila rozpadem společné měny, skončila pozitivně a zcela na okraji zájmu?

Bylo by to lákavé, vyvstal by před námi tolik potřebný happy end i důvod zanadávat si na média, která před lety do detailu rozpitvávala problém – a teď jim jeho vyřešení stojí jen za pár řádků. Realita je více zašmodrchaná. Ano, Řecko o dva roky dříve splatilo poslední část z 32,1 miliardy eur půjčených kdysi od MMF. K uhrazení ale pořád zbývá několikrát vyšší částka, kterou skrze různé záchranné mechanismy poskytly ostatní státy a instituce eurozóny. Radost dále kalí fakt, že řecký dluh je v poměru k výkonu ekonomiky třetí největší na světě (po Japonsku a Súdánu) a stovky tisíc mladých vzdělaných Řeků svou vlast v krizových letech opustili a mnozí se tam vrátí až na důchod.

A přesto zpráva z Řecka nabízí alespoň malý happy end – i šanci trochu si zanadávat na média. Připomněla, že se Řecko nestalo oním zhrouceným státem, jak to před sedmi, osmi lety hrozilo. Tamní vlády, pod levicovým Alexisem Tsiprasem i pravicovým Kyriakosem Mitsotakisem, se na evropské scéně chovaly solidně a plní závazky dané věřitelům. Ekonomika se probouzí, nezaměstnanost klesla z téměř 30 procent v roce 2013 na dnešních 13 procent. A Řecko loni zaujalo evropské kolegy…