Věčná agonie

Clive Barker vstoupil do hororu v době, kdy vrcholil boom zaměnitelných paperbacků, a nabídl tehdy extrémní a osobní vizi žánru. Jeho příběhy představovaly tu nejlepší definici tehdy se rodícího splatterpunku. Jinými slovy zkoumaly hranice tělesnosti a bizarní fyzickou destrukci i utrpení postav popisovaly jako až sexuální či mystickou zkušenost. Vrcholem je krátká novela The Hellbound Heart z roku 1986, kterou rok nato sám zfilmoval pod názvem Hellraiser. U příležitosti 25. výročí příběh vychází v novém překladu opět i česky. Symbolicky tak završuje renesanci zájmu o Barkerovu tvorbu, jejíž součástí je v posledních letech nová verze snímku Candyman a několik filmových projektů spojovaných právě s Hellraiserem.

Jeho antihrdinou je sebestředný požitkář Frank posedlý mystickým hlavolamem, který je mapou „rozmezí reálného a ještě reálnějšího“. Právě s jeho pomocí přivolá cenobity, teology Šrámu. Domnívá se, že mu poskytnou nevýslovné rozkoše. Jenže ty pro cenobity splývají s bolestí. Následuje věčná agonie, které může Frank uniknout, pokud dokáže znovu vytvořit své rozervané a do posledního nervu a obratle obnažené tělo. Pomoci se sháněním stavebního materiálu mu má bratrova manželka Julie, která začíná svádět náhodné oběti.

Knižní Hellraiser je krutý, nevystupuje v něm jediná kladná postava a nenabízí úlevu. Což je ostatně jeho leitmotivem. Frank existuje ve stavu nekončící extatické bolesti, Julie zase existenciální…