Co jiného chcete dělat?

Je to změna o 180 stupňů. Zatímco na konci loňského roku se diskuse vedly o tom, v jaké míře ponechat distanční výuku, letos v diskusi zvítězilo rozhodnutí neprodloužit dětem a učitelům prázdniny, které kalendářně vycházejí na nejkratší možný časový úsek. Česko si v posledních čtyřech měsících zkouší nový přístup: nechat děti ve škole do poslední možné chvíle.

Změna přinesla nové výzvy pro učitele a školy obecně. A ke změnám se dá přičíst také fakt, že všechny děti školou povinné mohou od poloviny prosince dostat svou vakcínu. Otázkou zůstává, jak – a zda vůbec – je současná podoba vzdělávání udržitelná.

Dlouhá mezera

Ředitel základní školy v pražských Kunraticích Vít Beran je za možnost nechat děti ve školách rád. „Na druhou stranu máme ve škole 28 tříd a z nich bylo 26 v karanténě,“ vysvětluje aktuální problém. „Kolega, který má na starosti suplování, byl každé ráno ve střehu a čekal, kdo ráno ještě zavolá, že nepřijde. A těch nemocí bylo opravdu hodně.“ Zaměstnanců pozitivních na covid měl v prvních čtyřech měsících tohoto školního roku 13 a přibližně 130 pozitivních žáků. „K tomu připočítejte podzim a klasické chřipky. Navíc učitelé jsou zároveň rodiče, na jejich děti je také uvalená karanténa a musí se o ně postarat,“ říká ředitel.

Právě časté karantény a platná nařízení, skrze něž do domácí výuky může jít například polovina třídy, vznikla tzv. hybridní výuka. Část dětí se učí z domova, část zůstává ve školách. Systém je kromě jiného náročný hlavně na…