0:00
0:00
Politika v nás14. 11. 20217 minut

Zdejší buranství vězí zjevně hlouběji

Tento týden odpovídá novinářka a moderátorka Lucie Vopálenská

Lucie Vopálenská
Autor: Khalil Baalbaki

1. Které zvíře je podle vás nejvíc „politické“ a proč?

Na první dobrou mě samozřejmě napadá člověk. Zoon politikon. Jsme zvířata žijící v pospolitosti, v obci. Ovšem v tomto směru bych se nerada povyšovala třeba nad mravence či včely. Jejich společenský život může být rovněž politický. Jen nedokážeme nahlédnout jak.

↓ INZERCE

2. Který politický okamžik vás formoval? (Kromě sametové revoluce)

Nevybavuji si žádný okamžik. Byla to nekončící série nepříjemných zážitků ve veřejném prostoru – fyzickém a mediálním – za normalizace, kdy mnou cloumaly pocity trapnosti z projevů tehdejší politické propagandy. K režimu jsem získala odpor z velké části v rovině estetické. Bohužel se mi ty pocity vracejí i v současnosti.

3. Jaká je vaše první vzpomínka na politiku?

V pěti letech jsem dostala stříbrnou bundu à la astronaut s americkou vlajkou na rukávu. Nesměla jsem si ji vzít do školy. Táta se bál, že to budou učitelky brát jako provokaci. Dnes by to znamenalo nesmět si vzít tričko s nápisem NASA.

4. Kdy a proč jste plakala kvůli politice?

Slzy jsem měla na krajíčku dvakrát v průběhu listopadové revoluce. Když přišla zpráva, že zemřel student Martin Šmíd, a pak ve středu, kdy jsem se dozvěděla, že jsou tanky za Prahou. Plakat by se dalo pořád – na základě otřesných zpráv, které média prezentují. A k pláči také je, že toho nejsme schopni, že…

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc

Mohlo by vás zajímat

Aktuální vydání

Kdo se bojí Lindy B.Zobrazit články