Vzniká vláda, která chce být jiná

Ještě si to přepočítáme

Z čeho se všechny ty nové nápady – třeba nulové daně pro rodiny – zaplatí?

Jiří Nádoba, Andrea Procházková

Dotáhnou-li lidovci v nové vládě jeden ze svých hlavních programových bodů, může se jejich šéf těšit na slušnou rodinnou úsporu v řádu tisíců korun čistého měsíčně. Coby pětinásobný otec bude mít Marian Jurečka nárok na úplné nebo částečné osvobození od daně z příjmu. Stejně jako většina z 300 tisíc domácností, které mají tři děti nebo jednoho z rodičů doma na rodičovské.

V koaliční smlouvě tento příslib zní: „Zavedeme daňové prázdniny se zastropováním výše příjmů pro rodiny, které čerpají rodičovský příspěvek nebo mají tři a více dětí.“

Pojem daňové prázdniny se týká daně z příjmu fyzických osob, ať už je rodiče odvádějí jako zaměstnanci nebo jako podnikatelé. Do potřebného počtu tří dětí by se měly podle koaličních lídrů počítat všichni vyživovaní potomci, tak jako dnes u daňových slev. Tedy třeba i vysokoškoláci. Druhá možnost – rodičovská – je definovaná jasně: k odpustku stačí jen jedno dítě do čtyř let, o které se někdo doma stará.

Prázdniny měly původně podle programu Spolu znamenat úplnou nulu. Po volbách a po konzultaci s Piráty a Starosty ale ve společném programu přibylo „zastropování“. Osvobozené tedy budou jen příjmy do pevně dané výše, kterou ale Jurečka „v tento okamžik“ neumí určit a ještě se o ní v koalici bude jednat. To, co poplatník vydělá navíc, zdaní stejně jako doposud. Což mimo jiné znamená, že všichni budou dál odevzdávat daňová přiznání a tam své příjmy nahlašovat.

Je toho hodně

Prázdniny pro rodiny jsou jedním z chytlavých konkrétních kroků, ze kterých lze vyčíst, co chce nová vláda podnikat se státní kasou – tedy v oblasti, kde na ni čekají největší úkoly. Státní rozpočet má letos skončit v rekordním deficitu přes 400 miliard korun, podobně velký nesoulad mezi příjmy a výdaji naplánovala Babišova vláda i na příští rok. Pětikoalice slibuje, že všechny své nové nápady, komu ulevit a kde přidat, přebije v ještě větší míře jinými úspornými kroky, tak aby veřejné finance v součtu vrátila do rozumných kolejí a zkrotila zadlužování.

Zatím ale oznámila jen cíl, kam se chce dostat, a nikoli postup, jak to provést – ten, jak plyne z rozhovorů s budoucími ministry, detailně neznají ani oni sami. Cílem je „co nejrychlejší“ snížení deficitu na tři procenta hrubého domácího produktu. To by v číslech roku 2022 znamenalo někde ušetřit nebo navíc vybrat 130 miliard korun. V celém, skoro dvoubilionovém rozpočtu to vypadá jako zvládnutelná položka. Jenže potíž je v tom, že stát utrácí nejvíc peněz za citlivé a často i zákonem dané výdaje, jako jsou důchody, erární platy a sociální dávky. Pro rok 2022 se tedy počítá s tím, že nová vláda ve zděděném návrhu rozpočtu proškrtá 80 miliard – nikdo zatím přesně neříká kde – a v dalších letech bude v úsporách pokračovat.

Postup bude samozřejmě tím obtížnější, čím víc se bude rozdávat. Koaliční program nemluví jen o úlevách pro rodiny, ale o snížení firemních odvodů o dva procentní body, o pravidelné valorizaci daňové slevy na poplatníka, o úlevách pojistného pro kratší pracovní úvazky, o zrušení EET, o poklesu DPH na stavební práce, o zvýšení minima pro registraci k DPH nebo o možných daňových úlevách „u všech ekologických výrobků“. Zároveň mají růst výdaje na obranu, školství a důchodovou reformu.

Jedním z postupů, jak sladit vše dohromady, bude odklad nákladnějších opatření na vzdálenější dobu. Slevy u firemních odvodů přijdou na řadu až „za předpokladu konsolidovaných veřejných financí“, tedy nejdřív v závěru volebního období. Další kličkou jsou vágní formulace. Třeba u slev DPH na ekologické zboží se koalice zavazuje jen k tomu, že „prověří možnosti“.