Železobetonové monstrum. Nejošklivější stavba Krkonoš. Vynikající příklad architektury pozdní moderny. Tohle všechno je Labská bouda, devítipatrová, zdaleka viditelná stavba, přímo na hřebeni Krkonoš ve výšce 1340 metrů nad mořem. Otevřena byla 15. listopadu 1975. A od té doby se debatuje o tom, jestli se do Krkonoš hodí. Nebo by bylo lepší ji zbourat?
Základní kámen Labské boudy byl položen v roce 1969 – byla to doba, kdy architekti vstupovali do hor stavbami, které svou syrovostí a monumentalitou měly konkurovat přírodě. K tomu přidejme komunistické směrnice. „Hory patří pracujícím,“ zněla jedna z nich. Podle politicko-hospodářských zásad pro rozvoj Krkonoš z roku 1959 měla strana a vláda zajistit „maximální zpřístupnění přírodních krás“. Proto měly mít všechny nové hotely nejméně 120 lůžek, uváděl nedávno pořad Reportéři ČT. Dobové architektonické cítění a komunistické vize o horách pro všechny formovaly na konci šedesátých let podobu Labské boudy.
Projektoval ji brněnský architekt Zdeněk Řihák. Měl za sebou už jeden podobně radikální vstup do hor, hotel Panorama ve tvaru obrácené pyramidy ve Vysokých Tatrách přímo u Štrbského plesa. Ani Labská bouda se neměla horám a lidem nijak podbízet, její betonové zdi měly být novou verzí blízkého Pančavského vodopádu.
Neznamená to ale, že Labská bouda je komunistická stavba, podobně se stavělo i ve světě. Viz třeba horské středisko Flaine ve francouzských Alpách (dokončeno 1969) od architekta Marcela Breuera,…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Když máte pocit, že se v životě jen plácáte, možná je čas vyrazit za dobrodružstvím
