Modli se hodně, ale modli se opatrně / protože slzy, které teď roníš / jsou tvoje vlastní vyslyšené modlitby. Tolik klasik postpunkové scény Nick Cave (jemuž se tímto omlouváme za příšerný překlad).
Není úplně jisté, jestli právě tento song v těchto dnech burácí mezi zdmi Bílého domu. Ale mohl by. Joe Biden sliboval návrat do dob, kdy se na americké politické scéně ještě vyjednávalo a nové zákony přicházely na svět v bolestech kompromisů a za moudrého pokyvování hlav ctihodných zákonodárců a zákonodárkyň. Joe Biden teď má, co si vymodlil. Jenom to moudré pokyvování mírně nabylo na intenzitě, vážení senátoři Bernie Sanders (80) a Joe Manchin (74) se do sebe podle očitých svědků minulý týden pustili v zákulisí významně ostřeji. Padala prý slova, která se v slušném tisku beztak musí vytečkovávat, a tak je tu ani citovat nebudeme. Prostě, oba muži na sebe zvyšovali hlas.
Síla emocí odpovídá váze okamžiku, demokraté se snaží schválit v podstatě kompletní prezidentský program a ten neobsahuje nic menšího než hlubinnou reformu sociálního, zdravotního i vzdělávacího systému USA plus záchranu planety před změnou klimatu. Sanders stojí na straně velkých investic, podobně jako sám prezident žádá obří sumu 3,5 bilionu (!) dolarů. Postoj Joea Manchina vyjádřil sám senátor jednoduchým gestem, kdy palcem a ukazováčkem vykroužil před soupeřem provokativně nulu. Kdyby bylo na něm, nebude se už investovat nic, inflace je i tak nebetyčná, demokraté už spoustu investic schválili a ty…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Když máte pocit, že se v životě jen plácáte, možná je čas vyrazit za dobrodružstvím
