0:00
0:00
Agenda24. 10. 20218 minut

Jak zkrotit pandemii, volume III

Virus se po prázdninové pauze znovu hlásí o slovo a Česko může narazit na nízkou proočkovanost

Kolik pozitivních bude příště? (Minulý pátek bylo nejvíce případů od 20. dubna)
Autor: Milan Jaroš

Je to trochu déjà vu. Ještě předminulý týden se denní počty nakažených virem covid-19 pohybovaly kolem tisícovky. Od minulého týdne se čísla začínají zvedat a v pátek bylo o dva tisíce nakažených více než sedm dní předtím. Samotná vysoká čísla by nemusela nutně znamenat katastrofu, ale současné zvyšující se počty hospitalizovaných předčily nejčernější modely dalšího vývoje.

Česko s nástupem podzimu a v době, kdy se u moci mají vystřídat opoziční pětikoalice s dosluhující vládou ANO a ČSSD, znovu řeší starou otázku. Jak zkrotit pandemii? Epidemiologové v této hře vyzdvihují jedno zásadní riziko: v případě, že se nezlepší proočkovanost a nebudou se vymáhat nově nastavená opatření, hrozí Česku opět nápor na nemocnice.

↓ INZERCE

Velká iluze

„Scházíme se teď pořád. Myslím, že můžeme být nápomocni – s výměnami ministrů máme zkušenosti,“ říká vedoucí mezioborové skupiny MeSES Petr Smejkal. Skupina odborníků původně pracovala pod ministerstvem zdravotnictví, letos v květnu s ní tehdejší ministr Arenberger (za ANO) rozvázal spolupráci a od té chvíle pracuje samostatně. Smejkal i další epidemiologové si v těchto dnech lámou hlavu nad tím, jakým směrem se pandemie může v následujících dvou až třech týdnech ubírat. Do „modelování“ dalšího vývoje totiž vstoupila nová proměnná v podobě očkování a v současné situaci nikdo s jistotou neví, nakolik se protíná skupina očkovaných se skupinou „promořených“.

MeSES ve svém posledním stanovisku uvádí jako hlavní faktor „pesimistického scénáře“ právě situaci, kdy se nechali očkovat primárně lidé, kteří nemoc prodělali, a vysoké počty nakažených z předchozích vln nepřidají v celkové ochraně populace před virem. „Relativně velká část populace nemá proti viru ochranu a s ohledem na vlastnosti varianty delta a na známé sezonní vlivy lze předpokládat, že se s ním v průběhu podzimních a zimních měsíců setká,“ píše se ve stanovisku.

Popsaný „rizikový scénář“ může za 14 dní skončit tím, že čísla začnou klesat. „Stalo by se tak právě kvůli promořenosti, o které ale nikdo pořádně neví, jaká je. To je ta iluze,“ popisuje Smejkal a dodává příměr: „Oheň hoří a my nevíme, kolik má paliva a kdy začne zhasínat. I při několika tisících denních pozitivních může hořet dlouho nebo pohasnout za tři týdny.“ Oproti předešlým vlnám se ta právě probíhající liší i tím, že v případě naplnění horších scénářů zřejmě nebude docházet k přetížení nemocnic.

S tím souhlasí také ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek. „Již nyní je evidentní, že zátěž JIP a počty pacientů se skutečně těžkým průběhem nemoci rostou pomalejším tempem než počty záchytů nemoci a než celkové počty hospitalizací,“ říká Dušek.

Upozorňuje ale, že v Česku je momentálně přibližně 415 tisíc seniorů, kteří proti viru pravděpodobně nejsou chráněni, a tím, že roste virová nálož v populaci, tak roste i počet lidí, kteří jsou v jednu chvíli nakaženi a infekční. A tím také roste pravděpodobnost, že se nákaza dostane k této potenciálně zranitelné části populace. „Absolutní prioritou tedy musí být tyto lidi oslovit, pokusit se je přesvědčit a naočkovat,“ vysvětluje Dušek. Rostoucí počty nakažených tak v součtu nemusí znamenat celkové zahlcení zdravotního systému. Mohou však v plné míře odkrýt rizika, která v současnosti zůstávají.

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc

Mohlo by vás zajímat

Aktuální vydání

Kdo se bojí Lindy B.Zobrazit články