Dopisy

Kdo by nechtěl metro před domem?

Respekt 28/2021

Klíčovým problémem stanice metra D Olbrachtova jsou námitky technického rázu způsobené neshodou projektové dokumentace nepravomocného stavebního povolení s dokumentací platného územního rozhodnutí (ÚR).

Bohužel i platné ÚR z roku 2013 z dob vlády ODS bylo již získáno oklamáním místních obyvatel. Těm byla v radničním plátku MČ Praha 4 podsunuta neškodná varianta stanice Olbrachtova, aby obratem bez informování veřejnosti byla stanice se staveništěm posunuta doprostřed zástavby s jejich vlastnoručně vysázeným parkem. Odtud pramení nedůvěra ke slibům politiků a důraz na obsah platných dokumentů. Kvůli pasivitě v iluzi žijících obyvatel neměly spolky v té době sílu účinně zasáhnout.

Pochybení ve změně územního plánu opět z dob ODS umožnila podání žalob majitelů pozemků v okolí krčské nemocnice a nádraží požadujících větší zastavěnost svých parcel. To způsobilo více než šestileté zdržení výstavby metra D, o kterém nyní politici zcela mlčí.

V roce 2019 bylo zřejmé, že stavba stanice Olbrachtova má zdevastovat okolí v mnohem větším rozsahu, než jak je uvedeno v ÚR. Od té doby spolek zorganizoval mnoho setkání obyvatel se zástupci DPP a HMP. Avšak všechna technická řešení zmírňující dopady stavby zůstala pouze ve formě slibů, kterým občané ani spolek nevěří. Naopak usnesení Rady HMP číslo 1340 ze 7. června 2021 je důkazem toho, že zbytečně předimenzované staveniště metra má ve skutečnosti za cíl vyčistit pozemky od vzrostlých stromů meziblokové zeleně pro uskutečnění developerské zástavby.

Námitky k dalším stanicím torza metra D Pankrác – Nové Dvory nebyly podány pouze proto, že stavební úřad postupuje nikoli nestranně podle zákona, nýbrž pod tlakem politiků. Účelově zahájil stavební řízení na začátku nouzového stavu 17. března 2020, zrušil ústní jednání atd. Tím mimo jiné výrazně ztížil včasné zpracování a podání námitek. V právním státě je toto nemyslitelné, což je druhé jádro sporu s názvem podjatost úředních osob. Více informací naleznete na webu http://pankrackaspolecnost.cz/aktualni-kauzy/metro-d/.

Petr Vrána, místopředseda spolku Pankrácká společnost

Z Lisabonu do Prahy

Respekt 30/2021

Reportáž Ivana Derera mi připomněla dvě věci. Zaprvé, pokud (byť i důvěrně známou) cestu nejedeme autem, nýbrž na kole (nebo dokonce jdeme pěšky), kompozice krajiny a sídel nabízí najednou mnohem hlubší, výraznější otisk a setkání s místními lidmi v zapadlých vesničkách jako bonus. Jde či jede-li člověk sám, vzbuzuje navíc u místních otázky, kam míří a proč to dělá.

A zadruhé – Ivan Derer si dává záležet na tom, aby popsal, jak mu která země voněla. Hodně mi to připomnělo „čundráckou bibli“ Karpatské hry od Miloslava Nevrlého, konkrétně jeho Hru na vonnou paměť, kde tuto schopnost adoruje slovy: „Královská hra, bratříčku, nenarodil-li ses s ní, nenaučíš se jí. Ale máš-li ji, máš ji navždy.“ I já dodnes vnímám Rumunsko skrze všudypřítomnou ovčí vůni, Arménii jako vůni vyprahlé stepi a Francii jako směs kávy a levandule. Tyto „vonné vzpomínky“ dokážou přivolat podobu kraje, a dokonce i tehdejšího rozpoložení víc než cokoli jiného.

Opravy

V čísle 23/2021 jsme v rubrice Mix uvedli jako autora mostu v Lužci nad Vltavou Petra Teje a nezmínili jsme spoluautory Marka Blanka, Jana Mourka a Lukáše Vráblíka.

V článku  Spolu a zblízka v čísle 30/2021 jsme chybně uvedli, že kreativní část kampaně ODS řídí agentura Komplot. Ta už tuto práci nedělá, kampaň ODS má na starost kreativec Radek Hadj Moussa.

V rubrice Mix jsme v čísle 35/2021 chybně napsali jméno dokumentární režisérky Kateř Tureček, která se identifikuje jako nebinární a v češtině používá ženský rod.

Za chyby se omlouváme.