Válka čtyř prezidentů

Text je součástí výběru top článků roku 2021. Při této příležitosti ho odemykáme. Pokud vás zaujal a chcete podpořit nezávislou novinařinu, budeme rádi, když se stanete naším předplatitelem.

George W. Bush

2001: 11. září provádí al-Káida mohutné teroristické útoky v New Yorku a Washingtonu. K organizaci se přihlásí Usáma bin Ládin, sídlící se svou teroristickou skupinou na území Tálibánem ovládaného Afghánistánu. Spojené státy hodlají dopadnout a potrestat strůjce útoků, při nichž zahynulo více než tři tisíce lidí. Tálibán odmítá proti al-Káidě zasáhnout. Vláda George W. Bushe útočí na Afghánistán.

zima 2001–2002: Tálibán je poražen, Afghánistán se ocitá pod kontrolou Spojených států a jejich spojenců. Usáma bin Ládin mizí neznámo kam.

2003: V květnu vyhlašuje americký ministr obrany Donald Rumsfeld, že hlavní válečné operace v Afghánistánu jsou u konce a začíná éra poválečné obnovy. Vojenská pozornost USA se přesouvá k útoku proti Iráku a svržení Saddáma Husajna.

2004–2006: Tálibán nadále operuje ze svých základen na území Pákistánu. Na území ovládaném západními spojenci je schválena demokratická ústava a do funkce zvolen prezident Hámid Karzaj. Koncem tohoto období začíná Tálibán pomalu získávat zpět ztracená území.

Barack Obama

2008: Barack Obama, který jako senátor hlasoval proti válce v Iráku, úspěšně kandiduje pod heslem, že úsilí USA je potřeba přesunout zpět z Iráku do Afghánistánu.

2009–2010: USA vysílají do Afghánistánu další posily, ovšem pouze na předem stanovenou omezenou dobu. Jednotky se snaží o novou protipovstaleckou taktiku s cílem „získat si srdce Afghánců“.

2011: Usáma bin Ládin je dopaden a zabit v Pákistánu.

2013: Spojenecké síly USA a NATO předávají oficiálně odpovědnost za bezpečnost země afghánské armádě. Spojenci provádí výcvik afghánské armády, speciální jednotky spojenců provádí protiteroristické akce.

2014: Prezident Obama oznamuje časový plán odchodu amerických jednotek. Tálibán ale stupňuje aktivitu a Američané zůstávají.

Donald Trump

2016: Donald Trump kandiduje s tím, že jeho předchůdci dělali všechno špatně. V zájmu Spojených států je ukončit „nekonečné války“, nejdříve je ale potřeba v Afghánistánu zvítězit.

2017: Spojené státy vysílají do Afghánistánu další posily. Cílem je dosáhnout konečného vojenského vítězství.

2019: Poté co se nepodařilo dosáhnout zvratu ve vývoji situace, zahajuje Trumpova vláda vyjednávání s Tálibánem, z něhož je vyloučena afghánská vláda.

2020: USA uzavírají s Tálibánem dohodu o odchodu ze země, ten je stanoven na květen 2021.

Joe Biden

2020: Joe Biden kandiduje se slibem ukončit válku v Afghánistánu.

jaro 2021: američtí generálové se snaží Bidena přesvědčit, aby změnil postoj a setrval nadále v zemi. Biden nedodrží termín dohodnutý svým předchůdcem, oznamuje nicméně, že ke stažení dojde do konce srpna.

červenec 2021: Američané se začínají rychle stahovat, včetně vyklizení jejich nejdůležitější letecké základny Bagrám u Kábulu. Tálibán rychle postupuje po celé zemi.

srpen 2021: Tálibán vítězí, jeho jednotky obsazují Kábul.