Země pro čápy

Po silnici v obci Mladé Buky projíždí auto a v jednu chvíli přibrzdí: žena na straně spolujezdce stahuje okénko a fotografuje si velký kovový sloup za domem u silnice. Na jeho vršku je hnízdo, z něhož se právě po okolí rozhlíží velký bílý čáp. Působí klidně a důstojně a pro ty, kdo znají jeho příběh, i dojemně. Momentálně nejznámější český čáp dostal jméno Bukáček po obci, kde se s partnerkou zabydlel, kde se jim před třemi týdny vylíhla čtyři mláďata a kde taky před dvěma týdny o partnerku přišel: čápici zabil nedaleko odsud elektrický proud na sloupu vysokého napětí.

Ve stejnou chvíli jako žena s mobilem míří na hnízdo i další čočky: kamera umístěná napevno u hnízda snímá život jeho obyvatel a pouští ho v přímém přenosu na internet, zatímco dole v zahradě kamera České televize z pořadu 168 hodin právě zaznamenává příběh ptáků a lidí, kteří jim pomáhají bez čápice přežít.

„Dřív se na záznam z hnízda dívalo tak dvacet třicet lidí, teď se v době krmení připojují tisíce,“ říká Šándor Havrán, majitel domu, když nabírá z kádě malé rybky, přihazuje k nim jednodenní myší holátka vytažená z balíku v mrazáku a šplhá po starém hasičském žebříku přikurtovaném ke sloupu s hnízdem do dvanáctimetrové výšky vysypat krmení osiřelé ptačí rodině. „Ten zájem mě překvapil, hlava mi to nebere. Vždyť jim jen pomáháme. A nejsme sami, pomáhá spousta lidí, ta podpora je neuvěřitelná.“

Když sleze ze žebříku, ozve se po chvíli z hnízda hlasité klapání zobáků, a ti, kteří se do…