Zrůda z Arden a slabý stát

Nastal čas bourání předsudků a dogmat, oznámil minulý týden v titulku belgický deník Le Soir. Článek se týkal návratu do kanceláří a rozebíral poznatky z nejrůznějších oborů během pandemie o (ne)zbytnosti osobní komunikace mezi lidmi a jak s nimi tyto obory hodlají naložit.

Téma o předsudcích a dogmatech je samozřejmě širší a dá se vztáhnout na ledacos. Na jiném místě v tomto čísle Respektu se zmiňuje, že jihoevropské státy chtějí zbořit dogma o nepřijatelnosti jednotného evropského dluhu. Země jako Itálie, Španělsko, Řecko a další se snaží dokázat, že společná půjčka sedmadvacítky může pomoci slabším státům, aniž by ohrozila silnější, čímž se v důsledku posílí EU jako celek. Proto tak spěchaly s narýsováním svých plánů na restart po pandemii a nechaly je konzultovat ekonomy věhlasných jmen.

Specifickou zkušenost s jedním dogmatem si teď připomněla Belgie, a nešlo o návrat do kanceláří. Minulý týden zemřel ve vězení francouzský sériový vrah Michel Fourniret, který se většinu života pohyboval v zalesněném regionu Arden mezi Francií a Belgií. Znásilnil a zabil jedenáct mladých žen, šest z toho nedospělých dívek, nejmladší oběti bylo devět let. Ačkoli policie byla už několikrát blízko, „zrůdu z Arden“ se podařilo zatknout až na základě šťastné náhody čtyřicet let po prvním výslechu.

Nerušený prostor k páchání svých zločinů měl Fourniret mimo jiné kvůli důkladné federalizaci Belgie, kde od devadesátých let žil a která velkou část pravomocí přenechala na místní úrovni.…