Supermario 2
Itálie a další Jihoevropané představili reformy, na jejichž úspěchu závisí budoucnost EU
Evropská unie letos zažila sprchu kritiky kvůli pomalému rozběhu očkování. Opožděný start však soudě podle akcelerujícího tempa vakcinace dohání a dlouhodobě ji tak zřejmě více než zdravotnická reakce ovlivní výsledek velké ekonomické sázky. EU si, jak známo, poprvé v dějinách společně půjčuje velkou částku peněz, 750 miliard eur, na obnovu po pandemii, a pokud budou tyto prostředky dobře investovány, bude to silný argument pro zastánce těsnější integrace kontinentu. Pokud přijdou vniveč, tak převáží argument skeptiků, že masivnější přesuny peněz do zaostávajících členských zemí jsou plýtváním, které evropský celek neposílí.
Během jara národní vlády do Bruselu posílají své plány na využití evropských miliard a pozornost směřuje hlavně na Itálii, třetí největší ekonomiku eurozóny. Čerpá z fondu nejvíce prostředků, dohromady okolo 200 miliard eur grantů a půjček, a její úspěch či neúspěch rozhodne o tom, jak budou ostatní Evropané projekt jednoho dne hodnotit. Historický úkol padl na bedra Maria Draghiho, mimořádně zkušeného ekonoma, který již z funkce prezidenta Evropské centrální banky zachránil během finanční krize před deseti lety eurozónu před rozpadem. Letos v únoru byl v Římě po náhlém kolapsu tamní vládní koalice jmenován premiérem.
Smysluplné využití fondu obnovy je Draghiho hlavním úkolem, přičemž cílem není jen náprava loňského výpadku (ekonomika se propadla o devět procent), ale nakopnutí země stižené dlouholetou stagnací. Od vzniku eurozóny v roce 1999 její…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu