Dokáží, nebo dokážou? Píší, nebo píšou? Pláčí, nebo pláčou? Tato jazyková dilemata nejsou hamletovsky osudová, protože jsou snadno řešitelná. Stačí jen vylovit z paměti základní pravidla o slovesech a jejich třídách a vzorech.
Trocha teorie na úvod: Slovesa se podle koncovky ve třetí osobě jednotného čísla v přítomném čase rozdělují do pěti tříd, ty koncovky jsou: „-e“, „-ne“, „-je“, „-í“, „-á“. Každá třída pak má své vzory, podle nichž se ostatní slovesa (s výjimkou čtyř nepravidelných: „být“, „jíst“, „vědět“ a „chtít“) časují. Nás nyní zajímá první třída, kde je celkem pět vzorů: „nést“, „brát“, „mazat“, „péct“ a „umřít“.
A teď přichází praxe v podobě odpovědi na úvodní otázky. Řeč je o slovesech, která patří ke vzoru „mazat“, jejichž kmen končí na „ž“, „š“ nebo „č“. Tady, stejně jako u řady dalších sloves, došlo začátkem devadesátých let ke změně kodifikace. Původně byly možné obě koncovky, tedy „dokáži“ i „dokážu“ v první osobě jednotného čísla a „dokáží“ i „dokážou“ ve třetí osobě množného čísla. Takto je to ještě uvedeno ve Slovníku spisovného jazyka českého, jehož druhé vydání vyšlo roku 1989. V současné době už se ale používají výlučně tvary zakončené na „u“, respektive „ou“. Jen tyto tvary lze nyní nalézt v přehledu časování jednotlivých sloves v Internetové jazykové příručce Ústavu pro jazyk český AV ČR. Výjimkou je sloveso „psát“, kde příručka stále uvádí obě varianty: „píši/píšu“ a „píší/píšou“. Slovesa s „i/í“ jinak ale už definitivně…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu