Jeden srozumitelný český příběh

Věra Jourová si nemůže stěžovat na nezájem mocných tohoto světa. Před několika měsíci požadoval odvolání české komisařky z funkce Viktor Orbán, protože maďarskou demokracii označila za „nemocnou“, teď ji Vladimir Putin zařadil na seznam nežádoucích osob v Rusku, protože vystupuje na obranu právního státu a lidských práv. Tento týden ji pak hodlá záměrně ignorovat maďarská ministryně spravedlnosti, až přijede do Bruselu; stav právního státu bude řešit s jejím kolegou, komisařem Reyndersem.

Když Věra Jourová získala druhou nominaci do komise, premiér Andrej Babiš říkal, že to zajistí pro Česko „silné ekonomické portfolio“. Babiš si myslel na dopravu nebo aspoň regionální politiku, což by Jourové umožnilo ovlivňovat prostředí vnitřního trhu. Když pak Ursula von der Leyen nabídla Češce post místopředsedkyně komise zodpovědné za právní stát a hodnoty EU, nejeden český obličej se protáhl. Politici kritizovali, že Jourová nedostala agendu s jasnými regulatorními pravomocemi a nemá k ruce vlastní úřednický aparát.

Už tehdy před dvěma lety bylo jasné, že Jourovou čeká horká půda. Polská a maďarská vláda kráčely cestou konfrontace s Bruselem kvůli omezování nezávislých institucí ve svých zemích a nebyl důvod si myslet, že to se Středoevropankou v čele agendy právního státu bude jinak. To samé Rusko. Česká komisařka má na starosti odolnost evropských států proti dezinformacím, a proto se záhy ocitla v hledáčku kremelského režimu.

Nové portfolio nabízelo české političce, která…