0:00
0:00
Ve hvězdách9. 5. 20213 minuty

Hollywoodská kontrarevoluce, která nebyla

Když nás obsadili Američané. (Natáčení filmu Most u Remagenu v Davli)
Autor: ČTK

Filmy a propaganda šly v komunistických režimech ruku v ruce. Kauza s natáčením amerického válečného snímku Most u Remagenu v Československu v roce 1968 ale představuje přece jen výjimečný případ. Místo zobrazování radostného budování socialismu nebo démonizování kapitalistického nepřítele na filmovém plátně posloužilo k propagandě už samo natáčení. Sovětské vedení se znepokojením sledovalo reformy v socialistickém Československu, jehož vláda usilovala o národní cestu, pro niž se vžil termín socialismus s lidskou tváří. Přítomnost amerického štábu a vojenské techniky kolem Davle a Mostu se hodila jako munice proti pražskému jaru. Několik měsíců před srpnovou invazí vojsk Varšavské smlouvy do „kontrarevolučního“ Československa tak sovětská propaganda filmové natáčení využila jako jednu ze záminek, proč přijet potlačit probíhající reformy. Deník Berliner Zeitung proměnil natáčení v nebezpečnou realitu a přinesl 9. května zprávu, že americká armáda je v Praze a socialistický svět v ohrožení. Falešná informace postupně nabobtnala do mýtu, že se americké a sovětské tanky dokonce v srpnu setkaly v Davli.

Most u Remagenu byl tuzemskou největší zahraniční koprodukcí, která měla v šedesátých letech přinést Československému státnímu filmu tvrdou měnu. Snímek režiséra Johna Guillermina v hlavních rolích s Georgem Segalem a Robertem Vaughnem zachycoval klíčovou událost druhé světové války, boj o poslední velký most přes řeku Rýn mezi wehrmachtem a Spojenci. Vznikal…

↓ INZERCE

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc

Mohlo by vás zajímat

Aktuální vydání

Kdo se bojí Lindy B.Zobrazit články