0:00
0:00
Agenda3. 1. 20213 minuty

Naděje pro pralesy

Ničení jihoamerických pralesů se loni prudce zrychlilo, uvědomělí spotřebitelé a americké volby však přinášejí šanci na změnu

Astronaut

Uplynulý rok nebyl pro amazonský prales dobrým obdobím. Odlesňování největšího deštného pralesa na světě, který se rozkládá na území osmi jihoamerických států a je klíčovou součástí planetárního ekosystému, loni navzdory pandemickému zpomalení globální ekonomiky výrazně zrychlilo. Na konci uplynulého roku však svitla také jiskra naděje, že se tento špatný trend může změnit.

V Brazílii, na jejímž území leží 62 procent rozlohy amazonského pralesa, se jeho plocha podle satelitních snímků a propočtů tamního Národního institutu pro vesmírný výzkum (INPE) loni zmenšila o 11 tisíc kilometrů čtverečních, což odpovídá přibližně velikosti Středočeského kraje. Je to největší roční úbytek za posledních 12 let. Zmenšování pralesa způsobují hlavně zemědělci a těžaři dřeva, přičemž vláda brazilského prezidenta Jaira Bolsonara jim v podnikání vychází vstříc uvolňováním ekologické legislativy, rušením nedotknutelnosti dosud chráněných rezervací a podporou zemědělců. Statistiky INPE ukazují, že právě od roku 2019, kdy se ke změnám klimatu skeptický Bolsonaro v Brazílii ujal vlády, se úbytek pralesa meziročně zrychlil o 9,5 procenta. Bolsonaro ale rozhodně není jediným viníkem, protože prales rychle mizí i v ostatních jihoamerických zemích. Podle velké studie mezinárodního ekologického konsorcia RAISG, která sledovala změnu plochy pralesa na celém kontinentu v letech 2000–2018, za toto období zmizelo celkem osm procent pralesa, tedy plocha odpovídající zhruba rozloze Španělska. Například v…

↓ INZERCE

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc

Mohlo by vás zajímat

Aktuální vydání

Kdo se bojí Lindy B.Zobrazit články