Tady se ještě stmívá
Místa, kde lze zažít opravdu temnou noc, stále existují. Zářící hvězdy však pomalu a vytrvale ustupují lidským světlům.
Osada Jizerka je pro všechny příchozí synonymem úlevy. Ať už se Jizerskými horami proplétají kudykoli, ať už jako turisté či běžkaři, vždy se zde před nimi otevře široké údolí, na jehož konci jsou jen chalupy s občerstvením a svah dolů. Když se sem dostanou až po setmění, a mají štěstí na jasné počasí a čisté povětří, dočkají se nenápadného tuzemského unikátu. Uvidí, jak hvězdy zapadají za obzor.
To je v Česku – a ve velké části Evropy – vzácnost. Světla civilizace leží nad krajinou jako peřina, která světlo hvězd nad obzorem pohlcuje. V lepším případě. V tom horším smog osvětluje celou oblohu, a ta ani v noci není temná. Míst s opravdovým nočním nebem je málo, a jak se lidská obydlí a infrastruktura rozšiřují, mizí i tyhle zbytky. Jde o poslední šanci aspoň vzdáleně poznat v přírodě nedostatkovou komoditu – prachobyčejnou tmu.
Dobře schované údolí
Na východním okraji hor, kde se kopce svažují k údolí Jizery, za nímž stoupají k nebi sousední Krkonoše, najde návštěvník mimo jiné i pár zvláštních informačních tabulí. Osada leží uprostřed Jizerské oblasti tmavé oblohy. To je jakási rezervace noční tmy a jejím smyslem je zbytky temného nebe uchránit. Takové oblasti jsou dnes v Česku tři, ještě v Beskydech a u západočeského Manětína. Jak říká Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd ČR, který oblast jizerské tmy před jedenácti lety spoluzakládal, ochrana tmy je především propagační akce. Tmavá obloha nemá žádnou oporu v zákoně a…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu