1. Které zvíře je podle vás nejvíc „politické“ a proč?
Pes. Zvlášť v Česku. Když už nevíte, jak se dostat k masám, vezměte si psa a vyfoťte se. Občas to hraničí s týráním.
2. Který politický okamžik vás formoval? (Kromě sametové revoluce)
Rozdělení Československa v roce 1992 jako završení počátečních porevolučních let. Byla to taky první velká věc, u níž jsem byl jako novinář. A taky první důkaz, že věci mohou dopadnout úplně jinak, než jste přesvědčeni.
3. Jaká je vaše první vzpomínka na politiku?
Volba Gustáva Husáka prezidentem v roce 1980. Pokud se to dá nazvat politikou, ale asi ano.
4. Kdy a proč jste plakal kvůli politice?
To se mi, myslím, nestalo. Ale opravdu naměkko jsem byl při pohřbu Václava Havla v roce 2011.
5. Které vaše přesvědčení se nesnese se společenskými konvencemi?
Byl bych rád, kdybyste to nešířili dál, ale upřímně nesnáším psy a jsem zastáncem maximálně restriktivního přístupu k nim na území hlavního města.
6. Kdy jste poprvé pocítil, že jste mocný?
Tím pocitem jsem nikdy netrpěl. Pocit jistého „vlivu“ jsem ale asi poprvé zažil při prvním rozhovoru s premiérem. Byl to Jan Stráský v roce 1992 a s odstupem mi to přijde hrozně legrační. Bylo mi devatenáct, byl jsem úplné pako a muž, který zabezpečoval tak supersložitou operaci,…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu