Vítači a vyhazovači na společné lodi

Dánský tanker Maersk Etienne počátkem srpna zachránil dvacet sedm migrantů, jejichž člun se ve Středozemním moři dostal do tísně. Avšak maltské úřady, které kapitána lodi o záchranu tonoucí bárky požádaly, trosečníky odmítly na pevnině přijmout. Přístavy jim neotevřel ani žádný jiný stát a posádka tankeru s migranty na palubě tak musela na moři pět týdnů čekat na rozřešení.

Počty žadatelů o azyl, kteří nelegálním způsobem překročili hranici do EU, jsou v posledních třech letech poměrně nízké (vloni 140 tisíc, letos zatím kolem 50 tisíc). Přesto ve Středozemním moři stále dochází k podobným krizovým situacím. Evropská unie nemá žádná funkční společná pravidla a musí pokaždé hledat improvizovaná řešení. V případě Maersk Etienne přišlo až v polovině září, kdy utečence převzala loď italské nevládní organizace a dopravila je na Sicílii. Evropská komise minulou středu představila dlouho očekávanou reformu, která má takovým momentům zabránit: vrátit řád do migrační a azylové politiky a zároveň připravit kontinent na budoucí krize. Je totiž jasné, že EU zůstane magnetem pro mladé lidi z chudých a rozvrácených míst.

Nikdo nebude spokojen

Komisařka pro vnitřní záležitosti Ylva Johansson před zveřejněním návrhu v mnoha rozhovorech předvídala, že s reformou nikdo nebude spokojen. V Unii jsou totiž zjednodušeně řečeno tři bloky s velmi rozdílnými zájmy a hodnotami: státy ležící v „první linii“ na jižní hranici Unie, státy odmítající přijímat jakékoli uprchlíky a pak státy v…