Kdybyste vyšli na ulici a náhodného kolemjdoucího se zeptali, jestli byly zločiny komunismu po listopadu 1989 řádně potrestány, nejspíš by zakroutil hlavou. A měl by pravdu. Za „zločinný, nelegitimní a zavrženíhodný“ jsme sice režim prohlásili záhy po revoluci, tresty vykonavatele těchto zločinů ale buď vůbec nečekaly, nebo jsou léta zdržovány.
I aktuálně probíhající soud s pěticí estébáků obžalovaných z výkonu tzv. akce Asanace, v jejímž rámci StB vypudila do exilu bezmála tři stovky disidentů, se vleče. Zejména proto, že obžalovaní a jejich advokáti mají potíže zapamatovat si datum líčení, případně jsou často nemocní. Není to poprvé, co se Asanace u soudu projednává – během několika soudních líčení si už rozsudek vyslechlo šestnáct lidí, až na dvě výjimky ovšem padly podmíněné tresty. Architekt akce, normalizační ministr vnitra Jaromír Obzina, se verdiktu nedočkal vůbec, protože před jeho vynesením zemřel.
Dva tresty natvrdo si před lety vyslechli členové nechvalně proslulého „bicího komanda“ Zbyněk Dudek a Jiří Šimák. Trest dostali za týrání Zbyňka Benýška, kterého Šimák během výslechu v roce 1981 škrtil mokrým ručníkem tak, že upadl do bezvědomí. A také za útok na Zinu Freundovou, kterou v noci v jejím bytě surově zbili, ostříhali jí vlasy a vyhrožovali jí zabitím.
A právě „bicí komando“ stojí opět před soudem, společně se třemi dalšími obžalovanými, mezi nimiž je i jejich tehdejší nadřízený Rudolf Peltan. To je důležitý moment. Úřad dokumentace a vyšetřování…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
