Seriálový vzkaz

Ramadán je v plném proudu a kromě věřících muslimů je to mimořádně důležitý čas i pro televizní producenty. Rodiny tráví po celodenním půstu večery u jídla a televize. To, co na obrazovce v tomto měsíci běží, má velkou sledovanost a zásadní dopad v celém arabském světě. Aktuálně tam běží dva seriály, které vzbudily rozruch. Jeden ukazuje, že muslimové, křesťané a židé mohli ještě nedávno v klidu žít vedle sebe. Ve druhém pak jedna z důležitých postav říká, že Palestinci jsou nevděčníci – a oč jsou vlastně lepší než Izraelci, ptá se rétoricky. Obojí je v arabské popkultuře buď tabu, nebo velký rozchod se zavedenými zvyky.

Historická Aaronova matka začíná v Kuvajtu ve čtyřicátých letech 20. století. Tehdejší dobu podle historiků sice idealizuje, ale Perský záliv býval bezpochyby pestřejší a tolerantnější území než dnes. Titulní postava je židovka a seriál v dalších dílech popisuje, že v krizích, které křesťany a židy v pozdějších letech vyhnaly, nebyli Arabové zdaleka ti nejspravedlivější. Připomínání židovské historie v Zálivu i nejednoznačný popis historie je v arabské televizní produkci spíš vzácnost.

Druhý seriál, sitcom Exit 7, pak v jednom momentu rovnou popírá oficiální panarabskou agresivní politiku vůči Izraeli. Jak si ale všímají arabští komentátoři, dílo vystihuje náladu mladé saúdskoarabské generace. Do té patří i korunní princ Mohamed bin Salmán a zajímá ji spíš vlastní práce a vyhlídky do života než historické křivdy a „osvobozování…