Volby nebudou, budou a nebudou
Polsko opustilo ústavu a vstoupilo do zmatku
V neděli 10. května polští občané nového prezidenta nevolili. Takový je výsledek víc než dva měsíce trvajícího boje mezi vládou a velkou částí polské veřejnosti. Šéf vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) a reálný vládce země Jarosław Kaczyński volby uspořádat do poslední chvíle chtěl. Proti nápadu hlasovat uprostřed pandemie, bez kampaně, nevyzkoušenou a nepřipravenou korespondenční metodou protestovala opozice, právníci i sami pošťáci. Důležité ale bylo, že s tím od samého počátku nesouhlasil ani vlivný politik vládního tábora Jarosław Gowin (a spolu s ním několik vládních poslanců, jejichž hlasy byly potřeba k prosazení klíčového zákona). Žádal minimálně několikatýdenní odklad, kvůli veřejnému zdraví i logistickým potížím s novým poštovním hlasováním. Kaczyński ho nepřesvědčil a musel ustoupit. Volby se mají konat později, mluví se o polovině července.
My teď chceme tohle
Minulý týden se ovšem v Polsku odehrála pozoruhodná věc. Dva řadoví poslanci Kaczyński a Gowin se dohodli, že se neuspořádají ústavou předepsané volby. Respektive volby se odehrají, ale stát je nezorganizuje, nikdo nevhodí žádné lístky (nikdo je nebude mít) do žádných uren (nikde nebudou stát). Jejich dohoda počítá s tím, že Nejvyšší soud proto volby anuluje a nařídí šéfce Sejmu, aby vyhlásila nový termín. Nejpozději v srpnu, kdy končí mandát současnému prezidentovi Andrzeji Dudovi.
S něčím takovým polská ústava nepočítá a je to zmatek, který právní experti horečně rozebírají. Premiér se…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu