Strategické kamiony

Jednou z metod záchrany ekonomiky by mohl být kapitálový vstup státu do strategických podniků v problémech. S touto myšlenkou přišel ministr průmyslu Karel Havlíček a po něm ji zopakovala ministryně financí Alena Schillerová. Oba ale připustili, že vláda nemá žádnou analýzu, jak na to, a oba si při otázce, které podniky přicházejí do úvahy, vzpomněli pouze na České aerolinie.

Možná oba žijí v představě, že České aerolinie jsou stále národním vzdušným dopravcem, který zajišťuje spojení země se světem. To platilo možná před dvaceti pěti lety. Chránit ze strategických důvodů společnost, jež patřila státu, bylo namístě v druhé polovině minulé dekády, kdy projevil zájem o její koupi ruský Aeroflot. Dnes je situace naprosto odlišná. České aerolinie jsou maličkou leteckou společností v soukromých rukou s třinácti letadly, z toho pěti vrtulovými s kapacitou většího autobusu. A jejich prestiž ve světě je špatná, podle hodnocení úrovně služeb leteckých dopravců společností AirHelp patří ČSA mezi patnáct nejhorších.

Lze si představit, že Havlíčka a Schillerovou přepadl jakýsi sentiment, nedá se však vyloučit ani klientelismus. ČSA jsou téměř ze sta procent ve vlastnictví společnosti Smartwings. Ta z více než poloviny patří českým podnikatelům, které reprezentuje miliardář Jiří Šimáně, muž s osobními vazbami na Andreje Babiše. Mírně pod padesát procent má ve Smartwings čínská státní společnost CITIC, jež převzala akcie zkrachovalé CEFC, což je zase podnikatelské území velmi blízké…