Proti bestiím, psychopatům a pakáži

Monika Hohlmeier je pomatená, Mikuláš Peksa a Tomáš Zdechovský jsou vlastizrádci, Věra Kovářová je bestie, reportéři ČT jsou zkorumpovaná pakáž, Pavel Šafr je parchant, Lukáš Wagenknecht je psychopat… Autorem těchto výroků není nějaký troll z Facebooku, ale český premiér Andrej Babiš. A to jsme použili jen termíny, které zazněly veřejně, během jednání bez asistence médií je prý ještě agresivnější a vulgárnější.

Česká veřejnost je na hrubost zvyklá – zejména kvůli Miloši Zemanovi –, takže nad tím bohužel dlouhodobě mává rukou. Protože ale paní Hohlmeier a pánové Peksa a Zdechovský jsou členy Evropského parlamentu, dostala tato charakterová vada českého premiéra světový rozměr (píší o ní i zahraniční média). Také vedení EP už dalo najevo, že to nechce jen tak nechat být. A to je dobře.

Předseda vlády je mocný muž. Má za sebou státní aparát, ovlivňuje názory armády svých voličů a disponuje možnostmi, jak kritikům výrazně znepříjemnit život. Urážky z jeho úst tak mají jiný dopad než od řadového občana. Proto by měl vystupovat střídmě a nezastrašovat své oponenty. Když se tak stane jednou, lze to pochopit, nikdo není dokonalý, ale u Babiše je sprostota normou. To mimo jiné také znamená (což rozhodně není nový poznatek), že nedokáže kontrolovat své emoce. A kdo nezvládá emoce, není schopen rozhodovat věcně.

Možná teď zaznívají námitky typu: To nikomu nevadilo, když XY říkal to či ono? Vadilo, vadí a bude vadit. Za agresivní projevy byli kritizováni politici bez ohledu na politické zařazení. Za necelý měsíc to bude přesně deset let, co Mirek Topolánek odstoupil z vedení volební kandidátky ODS poté, co v neformální konverzaci nevhodně komentoval premiéra Jana Fischera a ministra dopravy Gustava Slamečku. Topolánek původně odejít nechtěl, ale strana ho donutila. Piráti z podobného důvodu zrušili kandidaturu Tomáše Tožičky do Senátu (viz článek na str. 26).

Vedle toho poslanec EP za hnutí ANO Ondřej Knotek na otázku České televize, co říká na označení jeho kolegů za vlastizrádce, nejdříve odpověděl, že „mnoho občanů v podstatě tento názor sdílelo“, což není žádný argument. Když po něm moderátorka chtěla vědět, co si myslí on, dodal: „Já vám říkám, že si v tuto chvíli nemyslím nic.“

Právě to je dlouhodobý problém Andreje Babiše. Kolem sebe nemá kritické hlasy. Zpětnou vazbu mu nenabízejí poradci, členové ANO ani vládní kolegové. Než by riskovali střet, radši si jako Knotek nic nemyslí. Babiš si tak může říkat cokoli.

Rozhodná reakce vedení Evropského parlamentu není dána přecitlivělostí, ale pochopením, kam může narůstající slovní agresivita vést. Evropa řeší už tak velké problémy a osobní útoky jejich řešení zkomplikují. Ovlivňuje to i veřejnou atmosféru, německá poslankyně Hohlmeier byla zaskočena mírou nenávisti a výhrůžek, které jí prý po Babišově vyjádření z Česka chodí. Dokonce je předala německé policii.

Agresivita ve veřejném prostoru nebezpečně roste a odpovědní politici ji nejen nepodporují, ale naopak proti ní vystupují. Andrej Babiš toho není schopen. Kritiku zaměňuje za útok, sebe si plete se státem, politickou diskusi s výčepem.

Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

inspirativní čtení vám přeje

Erik Tabery

šéfredaktor