Je tu strach o vlastní značku

Jste ve sněmovně rok a čtvrt. Co jste se naučil o lidech a politice?

Že jsou naprosto klíčové mezilidské vztahy mimo plénum. Že je důležité s lidmi vycházet, mluvit s nimi, vytvářet prostředí, kde se dá spolupracovat.

Jak tohle poznání ladí s tím, že jste členem jedné ze tří stran, které jsou si blízké programem, v průzkumech mají kolem pěti procent, a přesto nejsou ochotné či schopné spojit síly?

Zaprvé je otázka, jestli jsou skutečně tři. Myslím, že lidovci do vašeho výčtu nezapadají. Mají pochopitelnou obavu o svoji značku a na některé věci mají nepřekročitelně odlišný pohled než zbývající dvě strany. Se Starosty jsme si blíž, je tam dostředivá tendence a věřím, že bude pokračovat a dospěje do dobrého konce. Jak přesně, to teď nedokážu říct. První logický krok je podle mě sloučení poslaneckých klubů.

Jste jeden z nejhlasitějších zastánců spolupráce. Na co to prakticky naráží? U eurovoleb je vaše spojení se Starosty naprosto logické, a přesto je tu pořád hodně nejasností a potyček.

Jenže u eurovoleb jsou do naší koalice zapojené i další subjekty, které jsou podle mě ideově příliš daleko, což může vyvolávat jistou nevraživost.

Jinými slovy, vadí vám Zelení.

Ani…