Nobelovu cena za literaturu za rok 2018 získala Polka Olga Tokarczuk a za rok 2019 Rakušan Peter Handke. Loni totiž nebyla vyhlášena kvůli skandálu se sexuálním obtěžováním ve Švédské akademii, jež volí laureáty.
•••
Poté co získala Nobelovu cenu za literaturu, zaplnil se Facebook fotkami, kde lidé vzpomínají na svá „setkání s Olgou“, protože pro ty, kdo bezprostřední drobnou černovlásku s dredy zažili naživo, je těžké říkat jí jinak. Dobře to ilustruje její energii, touhu mluvit s lidmi a naslouchat jim, ale také je přesvědčovat. Polská spisovatelka Olga Tokarczuk (57) se otevřeně a nekompromisně vyjadřuje k politické situaci ve své zemi, k ekologické krizi i postavení žen ve společnosti. A vzbuzuje tak kontroverze i nenávist na sociálních sítích.
Odmítá vidět svět jednoduše a takové jsou i její romány. Kolážovité příběhy vystudované psycholožky jsou ovlivněné Jungem, stojí na znalostech velké historie i regionálních dějin, stejně jako pověstí a mýtů. Je to prostor cyklického času, kde se pohybují často protikladné postavy, ale zároveň do něj proniká postkomunistická reflexe či soužití Čechů, Poláků a Němců. Nejde tu však o vinu a trest. Vše je součástí jakéhosi krutého i krásného, ale nevyhnutelného plynutí. Její prózy jsou určené především vášnivým čtenářům, kteří se touží ztratit v houštině vyprávění. Přesto mají v roztěkaném světě jednu výhodu: jsou přístupné i pro ty, kteří…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
